Olaf Scholz
Olaf Scholz | |
---|---|
Olaf Scholz (2021)
| |
9. spolkový kancléř Německa | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 8. prosince 2021 | |
Prezident | Frank-Walter Steinmeier |
Předchůdkyně | Angela Merkelová |
Spolkový vicekancléř Německa | |
Ve funkci: 14. března 2018 – 8. prosince 2021 | |
Kancléřka | Angela Merkelová |
Předchůdce | Sigmar Gabriel |
Nástupce | Robert Habeck |
Spolkový ministr financí Německa | |
Ve funkci: 14. března 2018 – 8. prosince 2021 | |
Kancléřka | Angela Merkelová |
Předchůdce | Wolfgang Schäuble |
Nástupce | Christian Lindner |
Úřadující předseda SPD | |
Ve funkci: 13. února 2018 – 22. dubna 2018 | |
Předchůdce | Martin Schulz |
Nástupce | Andrea Nahles |
Stranická příslušnost | |
Členství | Sociálnědemokratická strana Německa (od 1975) |
Narození |
14. června 1958 (65 let) Osnabrück |
Choť | Britta Ernst (od 1998) |
Rodiče | Gerhard Scholz a Christel Scholz |
Příbuzní | Jens Scholz a Ingo Scholz (sourozenci) |
Sídlo | Rahlstedt a Postupim |
Alma mater | Hamburská univerzita (1978–1985) |
Profese | politik, advokát a účastník mezinárodního fóra |
Náboženství | bez vyznání |
Ocenění | Time 100 (2022) Time 100 (2023) |
Podpis | |
Webová stránka | olaf-scholz |
Commons | Olaf Scholz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olaf Scholz (* 14. června 1958 Osnabrück) je německý sociálnědemokratický politik, od prosince 2021 kancléř Spolkové republiky Německo. Od března 2011 do března 2018 byl starostou (Erster Bürgermeister) Hamburku. Poté až do prosince 2021 zastával úřad ministra financí ve čtvrté vládě Angely Merkelové, v níž byl také jako lídr menšího koaličního subjektu vicekancléřem.
Život
Mezi roky 1987 a 1989 byl místopředsedou Mezinárodní unie socialistické mládeže, v jejímž vedení působil také současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Scholz tehdy podporoval marxistickou studentskou organizaci Freudenberger Kreis. Ve svých článcích v Zeitschrift für sozialistische Politik und Wirtschaft psal o „překonání kapitalistické ekonomiky“ a brojil proti „agresivně-imperialistickému NATO“.[1][2] V mládí chtěl znárodňovat velké obchodní společnosti, ale později jako primátor Hamburku naopak velké korporace podporoval.[3]
V roce 2019 kandidoval Scholz spolu s Klarou Geywitzovou na post spolupředsedy celoněmecké SPD. Oba byli ve volbách, které se poprvé konaly formou hlasování celé členské základny, favorizováni. Ve druhém kole v prosinci toho roku však těsně podlehli Norbertu Walter-Borjansovi a Saskii Eskenové, představitelům levého křídla SPD.
Podle rozhodnutí předsednictva SPD vyhlásili její dva spolupředsedové Walter-Borjans a Eskenová Olafa Scholze již dne 10. srpna 2020 (dříve než ostatní politické strany) za kandidáta na spolkového kancléře pro volby do Bundestagu na podzim 2021.[4]
Na rozdíl od tvrzení ruské propagandy nebyl Generalleutnant der Waffen-SS Fritz von Scholz dědečkem Olafa Scholze, ani s ním nebyl příbuzný.[5]
Ministr financí
V roce 2020 připravili Scholz a úředníci jeho ministerstva dva dodatečné rozpočty Spolkové republiky Německo na již běžící roční období v celkové výši 212,5 miliardy eur, které nelze z velké části jinak financovat než zvýšením státního dluhu. Tím byla prozatím opuštěna politika tzv. černé nuly (schwarze Null), kterou Scholz i jeho předchůdce Wolfgang Schäuble až do vypuknutí pandemie nemoci covid-19 v Německu poměrně důsledně prosazovali. V důsledku opatření k utlumení epidemie bylo na několik měsíců, především od března do června 2020, ochromeno mnoho odvětví německého hospodářství včetně zahraničního obchodu. Uvolněné prostředky byly určeny na záchranu některých hospodářských odvětví, na podporu malých a středně velkých podniků a také rodin a jednotlivců, jejichž příjmy se v důsledku koronavirové krize podstatně zmenšily. Finanční prostředky začaly být přidělovány převážně prostřednictvím nevratných subvencí a také snížením všeobecné výše daně z přidané hodnoty (Mehrwertsteuer) pro druhé pololetí 2020 z 19 % na 16 %, pro potraviny, pokrmy v restauracích a některé další druhy zboží a služeb ze 7 % na 5 %. Kromě uvedeného objemu navýšení celostátního rozpočtu se rozhodly také vlády všech německých spolkových zemí k obdobným krokům podle svých potřeb a možností. Nadto připravilo ministerstvo financí další tzv. balík různých finančních transakcí jako je poskytování záruk a úvěrů v Německu v celkové výši zhruba 900 miliard eur. Německo a jeho ministerstvo financí bylo také ochotno se významně podílet na plánech pro záchranu hospodářství v Evropské unii (zvláště v silně postižených členských státech typu Itálie a Španělska), ohlášených kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Kandidát na kancléře
Scholz byl představenstvem strany v srpnu 2020 určen za kandidáta SPD pro volby do Německého spolkového sněmu v září 2021. Protože SPD velmi těsně volby vyhrála před CDU/CSU, měl Scholz naději stát se německým kancléřem jako nástupce Angely Merkelové. Záviselo to na vyjednávání o společném programu a struktuře připravované vlády (včetně přidělení resortů stranám a jejich obsazení političkami a politiky) se Zelenými a Svobodnou demokratickou stranou (FDP), které získaly dohromady 210 poslaneckých mandátů, tedy více než SPD (206 mandátů). FDP do 14. října 2021 neupustila od alternativního vyjednávání s CDU/CSU.
Spolkový kancléř
Dne 8. prosince 2021 byl Olaf Scholz zvolen spolkovým kancléřem a v úřadu nahradil Angelu Merkelovou. V Německém spolkovém sněmu získal většinu 395 ze 707 přítomných poslanců a proti němu se vyslovilo 303 poslanců. Devět hlasů připadlo na nehlasující poslance nebo neplatné lístky.[6][7]
Podpora vstupu Ukrajiny do EU
V červnu 2022 během své cesty do Kyjeva podpořil společně s Emmanuelem Macronen, Mariem Draghim a Klausem Iohannisem pro Ukrajinu okamžitý status kandidátské země pro vstup do Evropské unie. Scholz uvedl, že „Ukrajina patří do evropské rodiny,“, ale pro členství v EU musí splnit jasná kritéria.[8][9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olaf Scholz na německé Wikipedii.
- ↑ FELDENKIRCHEN, Markus; SAUGA, Michael. Rückkehr eines Bauernopfers [online]. 26. listopadu 2007. Dostupné online. (německy)
- ↑ MARTIN GREIVE, JAN HILDEBRAND, CHRISTIAN RICKENS, KLAUS STRATMANN. Kann er Kanzler?: Olaf Scholz – ein kritisches Porträt über den Kanzlerkandidaten der SPD [online]. 21. srpna 2020. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kdo je muž, který nahradil Merkelovou? V mládí chtěl zestátňovat velké koncerny, později jim ‚šel na ruku‘. Lidovky.cz [online]. 8. prosince 2021. Dostupné online.
- ↑ SPD-Spitze nominiert Olaf Scholz als Kanzlerkandidaten. (Špička SPD nominovala Olafa Scholze jako kandidáta na kancléře.) Die Zeit, [1], 10. srpna 2020 (německy).
- ↑ Nein, dieser SS-General ist nicht der Großvater von Bundeskanzler Olaf Scholz [online]. 2022-04-20 [cit. 2022-06-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Guten Tag, tady nový kancléř. "Robot" Scholz miluje běhání, teď stanul v čele Německa. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-12-08 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Scholz se stal německým kancléřem, Merkelová skončila po 16 letech. iDNES.cz [online]. 2021-12-08 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online.
- ↑ KÁBELE, Viktor. Lídři Francie, Německa, Itálie a Rumunska podpořili kandidátský status Ukrajiny na členství v EU. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-03-16 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Evropští lídři v Kyjevě podpořili Ukrajinu ve snaze o členství v unii. Souhlasí se statusem kandidáta. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-16 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olaf Scholz na Wikimedia Commons
- Olaf Scholz na Instagramu (německy)
- Olaf Scholz na Facebooku (německy)
- Olaf Scholz na X (dříve Twitteru) (německy)