Okříšky (nádraží)
| Okříšky | |
|---|---|
 Staniční budova v Okříškách
| |
| Stát |
 Česko
|
| Kraj | Vysočina |
| Městys | Okříšky |
| Souřadnice | 49°14′52,78″ s. š., 15°46′15,13″ v. d. |
  Nádraží Okříšky
| |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 354456 |
| Tratě | 240, 241 |
| Nadmořská výška | 480 m n. m. |
| V provozu od | 23. dubna 1871 |
| Zabezpečovací zařízení | elektromechanické vz. 5007 |
| Dopravní koleje | 7 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (5) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobus |
| Služby ve stanici |
 
|
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okříšky je železniční stanice v severní části městysu Okříšky v Kraji Vysočina v okrese Třebíč poblíž řeky Jihlavy. Leží na tratích Brno – Jihlava a Znojmo – Okříšky. Stanice není elektrizována.
Historie
První nádraží byla vybudováno jakožto jednopatrová stanice III. třídy se dvěma dopravními kolejemi a jednou kolejí kusou, skladištní, železniční společností Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) při stavbě trati spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 23. dubna 1871 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Znojma do Jihlavy, odkud mohly vlaky po již dokončené trati pokračovat do Kolína a dále. U severního zhlaví byl zřízen železniční přejezd s elektricky ovládanými návěstidly typu Hohenegger, po obou zhlavích byly postaveny strážní domky zároveň sloužící jako výhybny.
4. června 1886 došlo k zahájení provozu na dobudovaném úseku ze Zastávky u Brna do Okříšek společností Rakouská společnost státní dráhy (StEG), čímž bylo dokončeno propojení s Třebíčí a Brnem. StEG zde postavila vlastní ostrovní dvoupatrovou staniční budovu s vlastním kolejištěm (4 koleje) na východní straně stanice. Západní část obsluhovala vlaky ÖNWB (3 koleje). Ve stanici se dále nacházela vstupní hala čekárny II. a III. třídy, výdejna jízdenek, dopravní a telegrafní kancelář, vozová kancelář s nákladní pokladnou, poštovní místnost a místnost pro jízdní personál. Celý areál nádraží byl podstatně rozšířen, v následujících letech vznikla též vyvýšená parní vodárna, výtopna nebo železniční dílny.
Roku 1916 vznikla vlečka do velkostatku v majetku šlechtického rodu Collaltů. V letech 1919 až 1931 byla z Okříšek v provozu úzkorozchodná trať (kolejový rozchod 600 mm) o délce 1,8 kilometru provozovaná firmou Akciová společnost pro výrobu papíru v Přibyslavicích pro obsluhu papírenského závodu v obci Přibyslavice. Vedena byla ze severního zhlaví se sklonem 62 promile. Částečně byla vedena po silnici, vozy byly poháněny koňskou silou.
Po zestátnění ÖNWB i StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]
Popis
Nachází se zde pět úrovňových jednostranných nekrytých nástupišť, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. V bývalé budově ÖNWB, která již k provozu neslouží, se nachází nádražní občerstvení (2019). Před staniční budovou se nachází stanoviště autobusů.
Reference
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Okříšky na Wikimedia Commons
- Detailní historie nádraží v Okříškách
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah
