Oetz

Oetz
Údolí Oetztal s obcí
Údolí Oetztal s obcí
Oetz – znak
znak
Poloha
Souřadnice 47°12′ s. š., 10°54′ v. d.
Nadmořská výška 812 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Spolková země Tyrolsko
Okres Imst
Oetz
Oetz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 29,2 km²
Počet obyvatel 2 335 (2021)[1]
Hustota zalidnění 80 obyv./km²
Správa
Starosta Hansjörg Falkner
Oficiální web www.oetz.tirol.gv.at
E-mail gemeinde@oetz.tirol.gv.at
Telefonní předvolba 05252
PSČ 6433
Označení vozidel IM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oetz je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst.

Žije zde 2346 obyvatel (1. 1. 2022).[2]

Geografie

Oetz se nachází na začátku širokého údolí Ötztal. Vesnice, která tvoří shluk domů, má díky své kotlinové poloze na úpatí hory Acherkogelu (3007 m n. m.) obzvláště mírné klima, a proto se jí někdy říká "severotyrolský Meran", stejně jako okresnímu městu Imst. Západně od hlavní obce protéká říčka Ötztaler Ache.

Členění obce

Obec se skládá z místních částí Oetz, Ötzermühl, která se s ní již dávno spojila, a samostatných vesnic Ötzerau, Habichen a Piburg. K obci patří také vesnice Mühlau a Riedeben, shluky domů (Rotten) Ebene, Schlatt, Schrofen, Seite, Stufenreich a Taxegg a několik jednotlivých farem a salaší.

Sousední obce

Sousedními obcemi jsou Haiming, Sautens, Silz a Umhausen.

Historie

Archeologické nálezy z doby halštatské naznačují, že se lidé v této oblasti usadili již před dvěma a půl tisíci lety. Poprvé je Ez zmíněn v darovací listině - byť zfalšované Josefem von Hormayrem před rokem 1838 - vévody Jindřicha Lva opatství Wilten, údajně z roku 1166.[3]

Toto chybné pojmenování dodnes připomíná společenský sál v Oetzu, který byl v polovině 90. let 20. století po ideové soutěži nazván sálem "Ez",[4] toto označení je tedy zjevně chybnou interpretací, protože "Ez" se objevuje ve větě psané latinkou, a proto nemůže znát žádné "tz". Správně přepsané označení by muselo znít "Etz" - přesně tak, jak se název místa dodnes používá v nářečí a jak se dříve psal ve středohornoněmčině. Další pravopisnou variantou bylo "Ecs". Právě z tohoto hlediska je třeba vnímat i tradici "Antiquas locus [super] munitionis fluvio Ez" ("Stará tvrz [nad] řekou Ötz") z roku 1259. V Urbáři Meinharda II. z roku 1288, který je již psán středohornoněmecky, se jméno "Etz" objevuje s "tz".

Farní kostel s hotelem na Bielefeldstrasse

Koncem 12. století postavili páni z Ronsbergu v Ötzerau hrad Auenstein. Oetz s celým údolím patřil ke dvoru Petersberg u Silzu, který hrabě Menhard II. Tyrolský v letech 1266/67 převedl pod svou vládu. "Dingstatt" (místo soudu) pro údolí se nacházelo v Oetzu, proto bylo pojmenováno podle stejné obce.

V celé oblasti od 17. století hrálo významnou roli pěstování lnu a těžily se zde tyrolské granáty (almandiny), až do počátku 20. století.

Koncem 19. století se Oetz stále více rozvíjel jako turistická obec. První okrašlovací spolek založil již v roce 1877 hoteliér a poslanec Říšské rady Johann Tobias Haid. Od poloviny 20. století následoval boom. Od 90. let 20. století však počet lůžek a přenocování opět klesá a v současné době (2018) dosahuje pouze dvou třetin tehdejšího stavu, zejména proto, že mnoho majitelů soukromých pokojů se od turistiky odvrátilo. Vedení města se nyní snaží tomuto poklesu čelit kontroverzními projekty.[5]

Současnost

Obec slouží především službám spojeným s turistickým ruchem a se sporty. V zimě jsou využívány lyžařské terény pro sjezd a běžecké trasy, v létě je rozšířená vysokohorská turistika a vodním sportům slouží divoká voda řeky Ötztaler Ache.

Památky

  • Farní kostel sv. Mikuláše a sv. Jiří, jednolodní pozdně gotická stavba s hranolovou věží z doby kolem roku 1500, průčelí zbarokované roku 1667, renovováno koncem 19. století, kdy vznikly také nástěnné malby.
  • ruiny hradu Auenstein (v místní časti Ötzerau), v horách, přístupné po dřevěném můstku, nedaleko barokní kaple
  • Dva historické hostince s malbou na fasádě
  • Turmmuseum, horské muzeum ve věži, oceněné jako nejlepší tyrolské muzeum roku 2004.
  • Kalvarienberg, poutní kříž na hoře

Sport

  • Každoročně se na řece Ötztaler Ache pořádá mistrovství ve slalomu na kajaku.
  • Sjíždění řeky na raftu je provozováno komerčně.

Osobnosti

  • Antonín Braun (1685–1742), rodák, sochař vrcholného baroka, působil v Čechách, zemřel v Praze.
  • Kassian Haid (1879 – 1949), rodák, generální opat cisterciáckého řádu
  • Miroslav Tyrš ((1832–1884), zakladatel Sokola, utonul v říčce Ötztaler Ache nedaleko obce.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Einwohnerzahl 1.1.2022 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2022, položka 1736 v excel tabulce
  3. ↑ BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch. 2,2, Abt. 2, Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals ; Bd. 2, 1140 bis 1200. Svazek 2,2. Innsbruck: Landesmuseum Ferdinandeum, 2012. 579 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0485-8, ISBN 3-7030-0485-1. OCLC 796252057 S. 184–185. 
  4. ↑ STECHER, Bernhard. Wöll töll völl. 2. vyd. Oetz: [s.n.], 2017. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-3-200-05132-4, ISBN 3-200-05132-9. OCLC 1187254453 
  5. ↑ STROZZI, Max. Wohngebiet in Oetz muss Investorenmodell Platz machen. Tiroler Tageszeitung Online [online]. 2018-02-02 [cit. 2021-08-30]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj