Obyčtov

Obyčtov
Centrum obce a kostel Navštívení Panny Marie
Centrum obce a kostel Navštívení Panny Marie
Znak obce ObyčtovVlajka obce Obyčtov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Žďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působností Žďár nad Sázavou
(správní obvod)
Okres Žďár nad Sázavou
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°30′0″ s. š., 16°0′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 439 (2023)[1]
Rozloha 7,77 km²[2]
Katastrální území Obyčtov
Nadmořská výška 540 m n. m.
PSČ 591 01
Počet domů 150 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obyčtov 80
591 01 Žďár nad Sázavou 1
obec.obyctov@obyctov.cz
Starosta Jaroslav Juda
Oficiální web: www.obyctov.cz
Obyčtov
Obyčtov
Další údaje
Kód obce 596281
Kód části obce 108847
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obyčtov (německy Obitschdorf, Obicztau nebo Obitschau) je jihomoravská obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Leží devět kilometrů jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou. Žije zde 439[1] obyvatel.

Název

Původní jméno vesnice zřejmě znělo Ubyčěšč (v nejstarším dokladu zapsáno Vbetsch) a bylo odvozeno od osobního jména Ubyčest. Význam místního jména tedy byl „Ubyč(e)stův majetek“. Od přídavného jména ubyčstovský (vzniklého po hláskové změně šč > šť) byla vytvořena nová podoba Ubyčtov doložená od počátku 15. století. Počáteční O- vzniklo připodobněním k -o- v poslední slabice. Německé jméno vzniklo z českého.[4]

Historie

Ves vznikla pravděpodobně pozdní kolonizací cisterciáckého kláštera ze Žďáru nad Sázavou na půdorysu nálevky s návsí obklopenou zemědělskými statky s výminkářskými chalupami, oddělenými bránami do dvora.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341, dokládá existenci obyčtovské farnosti Panny Marie s kostelem, ze kterého se dochovala v základech gotická hranolová věž, a s farářem Konrádem. Roku 1541 k faře získali patronátní právo cisterciáci z kláštera ve Žďáru nad Sázavou, kteří za opata Václava Vejmluvy dali podle projektu Jana Blažeje Santiniho postavit a roku 1735 vysvětit chrám Navštívení Panny Marie. Požár z roku 1907 si vyžádal obnovu krovů a střechy.

Součástí žďárského panství ves zůstala i po zrušení kláštera z roku 1782 až do zrušení patrimoniální správy. V letech 1896, 1898 a 1907 ves výrazně poničily požáry. [5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Obyčtova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 422 413 421 407 405 378 391 351 369 364 381 385 389 398 386

Školství

  • Mateřská škola Obyčtov

Doprava

Okrajem katastrálního území prochází od roku 1953 železniční trať Havlíčkův Brod - Brno, železniční stanice vznikla v sousedním Ostrově nad Oslavou.

Pamětihodnosti

Galerie

  • Bývalá rychta
    Bývalá rychta
  • Fara čp. 47
    Fara čp. 47
  • Socha želvy
    Socha želvy
  • Lípy velkolisté u kostela
    Lípy velkolisté u kostela

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 157.
  5. ↑ Bohumil Samek-Kateřina Dolejší (eds.), Umělecké památky Moravy a Slezska. Academia Praha 2021, s. 19-22.
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 600–601. 
  7. ↑ http://www.turistika.cz/mista/socha-zelva-obyctov
  8. ↑ http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/parcik-v-obyctove-obyva-obri-zelva20100612.html

Literatura

  • Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
  • SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina (editoři) a kolektiv autorů, Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 3/I. Academia Praha 2021, s. 19-22.

Související články

Externí odkazy

Zdroj