Obléhání Székesfehérváru (1543)

Obléhání Székesfehérváru (1543)
konflikt: Habsbursko-osmanská válka v letech 1540–1547
Sulejman přijíždí k Székesfehérváru v roce 1543
Sulejman přijíždí k Székesfehérváru v roce 1543
Trvání 22. srpna – 3. září 1543
Místo Székesfehérvár, Uhersko
Výsledek Osmanské vítězství
Změny území Osmané dobyli Székesfehérvár[1]
Strany
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská Osmanská říše
Velitelé
Ferdinand I.
György Varkocs† 		Sulejman Nádherný
Síla
6 000+ Neznámá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obléhání Székesfehérváru začalo v srpnu 1543, kdy Osmanská říše tuto pevnost oblehla.

Székesfehérvár byla klíčová pevnost na pohraničním území rozkládajícím se západně od Budína.[2] V roce 1543 čítala posádka 6 000 vojáků.[2] Dne 22. srpna 1543 Osmané zahájili ze tří směrů obléhání hradu. Dne 2. září Osmané zahájili celkový útok na pevnost a dobyli vnější hrad. Následující den se obránci vnitřního hradu Osmanům vzdali. Hrad byl poté přeměněn na sandžak provincie Budín.

Pozadí

Székesfehérvár, město, kde byli korunováni uherští králové, bylo klíčovou pevností na pohraničním území rozkládajícím se západně od Budína.[2] Během občanské války, která vypukla po smrti krále Ludvíka v bitvě u Moháče v roce 1526, se Székesfehérvár přidal na stranu Jana Zápolského a zůstal mu věrný až do jeho smrti 22. července 1540. Poté město přešlo na stranu Ferdinanda I. Habsburského. V roce 1543 čítala posádka tohoto důležitého města asi 6 000 vojáků[2] pod velením habsburského kapitána Györgye Varkocse.[3]

Tažení sultána Sulejmana

V roce 1543 podnikl sultán Sulejman velké tažení do Uherska: jeho cílem bylo dobýt dvě starobylá města: Székesfehérvár a Ostřihom. Z Edirne pochodoval do Bělehradu, následně do Slavonie, kde dobyl Valpovo, přešel řeku Drávu a při svém pochodu na sever dobyl Siklós, Pécs, Máré, Szászvár a Sióagárd. Sultán pokračoval v pochodu na sever a 26. července oblehl Ostřihom, který dobyl 7. srpna. Dne 8. srpna vstoupil do hradu a nechal baziliku uvnitř hradu přeměnit na mešitu. Osmanské síly opustily Ostřihom 16. srpna a pochodovaly na jih.

Obléhání Székesfehérváru

Dne 20. srpna 1543 dorazila osmanská armáda k Székesfehérváru.[4] Do 22. srpna bylo město obléháno ze tří stran a během následujícího týdne probíhaly bitvy na polích kolem města. Zatímco osmanská armáda obléhala město, tatarští nájezdníci plenili a pálili okolí města. Zatímco vojáci odolávali, později během obléhání začali civilní obyvatelé, obávající se hněvu Osmanů z dlouhého obléhání, žádat o kapitulaci.

Dne 2. září zahájili Osmané hlavní útok na pevnost. György Varkocs a jeho muži podnikli výpad a zaútočili na obléhací armádu, ale byli nuceni se stáhnout.[5] Osmanský kronikář Sinân Çavuş zaznamenal, že když se Varkocs a jeho muži vrátili k bráně, vůdci bohatých obyvatel uvnitř vnitřního hradu bránu zavřeli. Varkocsovi muži volali: „Rychle otevřete bránu, protože se to pokazilo!“ Civilisté uvnitř bránu zablokovali, zvedli most a odpověděli vojákům: „Turek není strašidelný; proč se bojíte Turka? Jděte, bojujte s ním a zabijte je všechny!“ Obklíčený György Varkocs a jeho vojáci zemřeli a Osmané dobyli vnější hrad.

Následující ráno, 3. září, se obyvatelé vnitřního hradu vzdali Osmanům. I když obyvatelům města bylo umožněno odejít v bezpečí se svými majetky, obyvatelé, kteří byli odpovědní za přechod na stranu Habsburků, byli popraveni za svou zradu. Také v rozporu s podmínkami kapitulace vzal Ulama Hân Beğ, sandžak-bej bosenský, mnoho mladých mužů ze Székesfehérváru a hradu Tata jako zajatce.

Následky

Dne 16. září osmanská armáda opustila Székesfehérvár a 21. září dorazila do Budína. Z Budína pochodoval Sulejman do Varadinu, poté do Bělehradu a 16. listopadu se vrátil do Istanbulu. Město Székesfehérvár a okolí byly přeměněny na sandžak patřící k Budínskému ejáletu.

Dne 19. června 1547 byla podepsána Istanbulská smlouva mezi rakouským arcivévodstvím a Osmanskou říší. V rámci této dohody, která zahrnovala Svatou říši římskou, Ferdinand a Karel V. souhlasili, že zajistí, aby východní Uhersko bylo pod kontrolou Osmanské říše, a že Osmanské říši budou každoročně vyplácet 30 000 zlatých florinů za západní a severní Uhersko držené Habsburskou dynastií.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Székesfehérvár (1543) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ HEGYI, Klára. Ottoman Defence System in Hungary. [s.l.]: Brill, 2019. Dostupné online. ISBN 978-90-04-39623-4. S. 309–319. (anglicky) DOI: 10.1163/9789004396234_016. 
  2. ↑ a b c d The city and castle of Székesfehérvár [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ ALBAARCHIVUM. Varkocs György [online]. 2018-09-02 [cit. 2025-04-04]. Dostupné online. (maďarsky) 
  4. ↑ THÚRY, József. Török történetírók: 1521 - 1566 (Turkish historians: 1521 - 1566). Svazek 2. Budapest: Magyar Tudományos Akadémia, 1896. S. 349–355. (maďarsky) 
  5. ↑ A Hero of the Valiant Order: Varkocs György [online]. [cit. 2025-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • İPÇIOĞLU, Mehmet. Kanuni Süleyman'ın Estergon (Esztergom) Seferi 1543 [online]. Dostupné online. 

Zdroj