Obléhání Budína (1530)
Obléhání Budína (1530) | |||
---|---|---|---|
konflikt: Malá válka v Uhersku Habsbursko-osmanská válka v letech 1529–1533 | |||
![]() Budín v roce 1530
| |||
Trvání | 31. října 1530 – 20. prosince 1530 | ||
Místo |
Budín, ![]() |
||
Souřadnice | 47°28′ s. š., 19°3′ v. d. | ||
Výsledek | Osmanské vítězství[1] | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obléhání Budína v roce 1530 bylo neúspěšným pokusem Ferdinanda I. dobýt Budín z rukou Osmanů.[1]
V roce 1529 Sulejman Nádherný dobyl Budín a dosadil Jana Zápolského jako svého vazala.[2] Protože byl Zápolský slabý, Sulejman zanechal v Budíně posádku 3 000 osmanských vojáků pod velením Alvise (Ludovica) Grittiho, ke kterým se později připojilo dalších 800 Srbů a Turků.[3]
Ferdinand chtěl vládnout celé Uherské říši, a proto se pokusil obsadit Budín, což vedlo k obléhání trvajícímu od 31. října do 20. prosince 1530.[4]
Obléhatelé byli znevýhodněni špatným počasím a úspěšnou obranou hradu pod vedením Grittiho. Wilhelm von Roggendorf nařídil celkový útok 10. listopadu. Útok byl veden ze tří směrů: ze severovýchodu, z východu a z Gellértovy hory na jihozápadě. Zpočátku byl útok z jihozápadu úspěšný, ale obránci chytře využili své zálohy a útočníky odrazili.[5]
Dne 20. listopadu byla hlášena blížící se osmanská posila, což vedlo ke zrušení habsburské ofenzivy. Armáda se 22. listopadu stáhla zpět do Vídně. Lze usuzovat, že útočníci ustoupili v panice, protože jejich nemocní a zranění vojáci byli zajati muži Jana Zápolského a následně zmasakrováni.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Buda (1530) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b PÁLFFFY, Géza. Hungary, Vienna and the Defence System against the Ottomans in the Age of Süleyman. [s.l.]: Brill, 2019. Dostupné online. ISBN 978-90-04-39623-4. S. 321–337. (anglicky) DOI: 10.1163/9789004396234_017.
- ↑ TRACY, James. The Road to Szigetvár: Ferdinand I's Defense of His Hungarian Border, 1548–1566. www.cambridge.org. 2013, s. 17–36. Dostupné online.
- ↑ Stjepan Brodarić, diplomat na dvoru kralja Ivana Zapolje. Podravina. 2010, s. 23–33. Dostupné online.
- ↑ ISTVÁNFFY, Nicolaus. Regni Hungarici Historia. Cologne: Sumptibus Henrici Rommerskirchen, 1724. S. 106–107. (latinsky)
- ↑ a b VESZPRÉMY, László. Buda: From a Royal Palace to an Assaulted Border Castle, 1490–1541. In Medieval Buda in Context. Brill, 2016, s. 495–512. Dostupné online.