Obština Kaolinovo

Obština Kaolinovo
Община Каолиново
Obština na mapě Bulharska
Obština na mapě Bulharska
Poloha
Souřadnice
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
oblast Šumenská
Administrativní dělení 1 město a 15 vesnic
Obština Kaolinovo na mapě
Obštiny v Šumenské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 293,53 km²
Počet obyvatel 12 093 (2011[1])
Hustota zalidnění 41,2 obyv./km²
Správa
Starosta Nida Achmedov
Oficiální web www.kaolinovo.bg
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obština Kaolinovo (bulharsky Община Каолиново) je bulharská jednotka územní samosprávy v Šumenské oblasti. Leží ve východním Bulharsku ve vysočinách Dolnodunajské nížiny. Sídlem obštiny je město Kaolinovo, kromě něj zahrnuje obština 10 vesnic. Žije zde necelých 13 tisíc stálých obyvatel.

Sídla

Sousední obštiny

Růžice kompasu Isperich Dulovo Tervel Růžice kompasu
Samuil Sever Nikola Kozlevo
Západ   Obština Kaolinovo   Východ
Jih
Venec Chitrino Novi Pazar

Obyvatelstvo

V obštině žije 12 874 stálých obyvatel a včetně přechodně hlášených obyvatel 22 612.[2] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 3]

Turci Romové Bulhaři ostatní: 187 (1.6 %)
  •   Turci: 8 964 (77.6 %)
  •   Romové: 1 675 (14.5 %)
  •   Bulhaři: 722 (6.3 %)
  •   ostatní: 187 (1.6 %)

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky

  1. a b c d e f g h i j k l m Samosprávné sídlo.
  2. Město.
  3. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

  1. Население местоживеене, пол и възраст; Област: Шумен Община: Каолиново [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. Таблица на населението по постоянен и настоящ адрес към 15.12.2015 г. (по области и общини) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2015-12-15 [cit. 2016-02-24]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky) 

Zdroj