Námořnictvo Polska

Polské námořnictvo
Polský námořní orel
Polský námořní orel
Země PolskoPolsko Polsko
Vznik 1918
Velikost 2 fregaty
1 korveta
1 ponorka
1 Oceánská hlídková loď
3 raketové čluny
21 minolovek
+ další plavidla
Nadřazené jednotky Polské ozbrojené síly
Účast
Války Druhá světová válka
Válka v Iráku
Operace Active Endeavour

Polské námořnictvo (polsky: Marynarka Wojenna Rzeczypospolitej Polskiej) je námořní složkou ozbrojených sil Polska. Tvoří ho 14 300 osob a 86 plavidel, z 41 válečných lodí. Mezi jeho hlavní jednotky patří 2 fregaty, 1 korveta, 3 raketové čluny, 1 ponorka a minolovky. Hlavním operačním prostorem námořnictva je Baltské moře.

Dle plánu modernizace na období 2012–2030 má námořnictvo získat například tři nové ponorky (čtyři dosavadní budou vyřazeny do roku 2015), šest bojových a šest záchranných vrtulníků a další prostředky.[1] Zmenší se naopak jeho hladinová složka, která do budoucna počítá pouze s plavidly menších kategorii (fregaty třídy Oliver Hazard Perry budou vyřazeny bez náhrady a program stavby malých korvet třídy Gawron byl zastaven).[2]

Historie

Polsko má dlouhou námořní tradici.[3][4][5][6][7][8][9][10][11][12] Jeho současné námořnictvo přitom bylo založeno po znovuzískání nezávislosti a vzniku druhé Polské republiky v roce 1918. První plavidla námořnictva tvořilo několik původně německých torpédovek. Námořnictvo bylo ve 20. a 30. letech dále rozvíjeno, plán výstavby ale nebyl pro omezený rozpočet splněn. Vzhledem k síle potenciálních soupeřů (SSSR a Německa) se námořnictvo omezovalo na pobřežní obranu s pomocí torpédoborců, ponorek a min. V době vypuknutí druhé světové války přitom tvořilo jádro námořnictva 5 ponorek, 4 torpédoborce a jedna velká minonoska.

Po německo-sovětské invazi do Polska se část lodí zachránila únikem do zahraničí. Po porážce země pak jeho námořnictvo operovalo v exilu a výzbroj získávalo z Velké Británie.

Poválečné Polsko se stalo sovětským satelitem a jeho ozbrojené síly součástí Varšavské smlouvy. Polské námořnictvo v té době výrazně zesílilo a jeho loděnice stavěly především vyloďovací plavidla, minolovky a různé pomocné lodě. Větší jednotky získávalo převážně ze zahraničí.

Složení

Související informace naleznete také v článku Seznam současných polských válečných lodí.

Ponorky

Fregaty

ORP Generał Tadeusz Kościuszko (273)

Korvety

Oceánské hlídkové lodě

ORP Ślązak (241)

Raketové čluny

ORP Piorun (422)

Výsadkové lodě

ORP Poznań
  • Třída Lublin
    • ORP Lublin (821)
    • ORP Gniezno (822)
    • ORP Kraków (823)
    • ORP Poznań (824)
    • ORP Toruń (825)
  • Projekt 716 (3 ks)

Minolovky

  • ORP Kontradmirał Xawery Czernicki (511)
  • Třída Kormoran 2
    • ORP Kormoran (601)
    • ORP Albatros (602)
    • ORP Mewa (603)
  • Projekt 207 (17 ks)

Pomocné lodě

ORP Bałtyk (Z-1)
  • ORP Bałtyk (Z-1) – tanker
  • Třída Piast – záchranné lodě
    • ORP Piast (281)
    • ORP Lech (282)
  • Třída Heweliusz – hydrografické výzkumné lodě
    • ORP Heweliusz (265)
    • ORP Arctowski (266)
  • Třída Nawigator – zpravodajské lodě
    • ORP Nawigator (262)
    • ORP Hydrograf (263)

Cvičné lodě

  • Projekt 888 – cvičná loď
    • ORP Wodnik (251)
  • ORP Iskra (253) – cvičná plachetnice

Plánované akvizice

Odkazy

Reference

  1. Poláci zamýšlejí koupit nové ponorky [online]. ATM, rev. 2012-04-16 [cit. 2012-05-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Konec programu Gawron. ATM. 2012, roč. 44, čís. 4, s. 70. ISSN 1802-4823. 
  3. Maleczyński Karol: Bolesław III Krzywousty. Towarzystwo Autorów i Wydawców Prac Naukowych Universitas, Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk: 1975.
  4. Piwnicki Grzegorz, Zalewski Bogdan: Polska wojskowa polityka morska od X do końca XX wieku. Podręcznik pomocniczy do szkolenia kadry zawodowej i marynarzy. Dowództwo Marynarki Wojennej. Oddział Społeczno-Wychowawczy. Gdynia: Akademia Marynarki Wojennej, 2002.
  5. Kosiarz Edmund: Wojny na Bałtyku: X-XIX w.. Wyd. I. Gdańsk: Wydawnictwo Morskie, 1978.
  6. Pertek Jerzy: Wielkie dni małej floty. Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 1958.
  7. Kosiarz Edmund: Flota Białego Orła. Gdańsk: Wydawnictwo Morskie, 1980.
  8. Dyskant J.: Zatoka Świeża 1463. Warszawa: 1987
  9. Mała Encyklopedia Wojskowa, Warszawa: 1970, t. II.
  10. Boczar Mieczysław: Galeona Zygmunta Augusta. Próba rekonstrukcji. Wrocław - Warszawa - Kraków - Gdańsk: 1973.
  11. Pertek Jerzy: "Polacy na morzach i oceanach. Tom 1". Poznań: 1981.
  12. Koczorowski Eugeniusz. Bitwa pod Oliwą. Wydawnictwo Morskie. Gdańsk: 1976.
  13. Three bidders in play for Poland’s Orka submarine program [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-01-04 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Saab Signs Contract for Two SIGINT ships for Poland [online]. Navalnews.com, rev. 2022-11-25 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj