Nypa cukrodárná

Jak číst taxoboxNypa cukrodárná
alternativní popis obrázku chybí
Nypa cukrodárná (Nypa fruticans)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád arekotvaré (Arecales)
Čeleď arekovité (Arecaceae)
Rod nypa[2] (Nypa)
Binomické jméno
Nypa fruticans
Wurmb, 1779
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres květenství a plodenství nypy

Nypa cukrodárná (Nypa fruticans), dříve též nazývaná palma cukrodárná či palma mangrovová,[3] je druh palmy a jediný zástupce rodu nypa i podčeledi Nypoideae. Je to bezkmenná středně mohutná palma se zpeřenými listy, vytvářející husté porosty. Květenství mají unikátní stavbu. Plody jsou stěsnané do kulovitého plodenství. Nypa je charakteristický druh mangrovových porostů s bahnitou půdou. Vyskytuje se v tropické Asii a Austrálii.

Nypa má mnohostranné využití. Listy jsou sklízeny jako významná střešní krytina, ze sladké šťávy se vyrábí cukr a alkohol, plody jsou jedlé.

Popis

Jednodomá bezkmenná palma vytvářející husté porosty. Stonek je plazivý, vidličnatě větvený, až 60 cm tlustý a většinou ukrytý pod povrchem bahna. Kořeny vyrůstají ze spodní části stonku. Listová růžice je složena ze 3 až 15 rozměrných, ztuha vzpřímených, zpeřených, reduplikátních listů. Listy dosahují délky až 9 metrů, řapík je až 4 metry dlouhý. Jednotlivé postranní listové segmenty jsou 50–130 cm dlouhé. Květenství má v rámci čeledi unikátní stavbu. Vyrůstá na tuhé stopce ze středu listové růžice, je 30–120 cm dlouhé, na vrcholu nese hlávku samičích květů a po stranách klasy samčích květů. Je podepřené oranžovými listeny. Květy jsou jednopohlavné, s trojčetným okvětím rozlišeným na kalich a korunu. V samčích květech jsou tři srostlé tyčinky. Samičí květy obsahují tři nebo výjimečně čtyři volné pestíky. Plody jsou uspořádané v nepravidelně kulovitém kompaktním plodenství velkém až 15 cm a vytvářejícím se z celé hlávky samičích květů. Jednotlivé plody jsou jednosemenné, promísené nedovyvinutými sterilními plody. Semena jsou široce vejcovitá, 4–7 cm dlouhá.[4][5][6]

  • Báze listů
    Báze listů
  • Květenství nypy cukrodárné
    Květenství nypy cukrodárné
  • Zralé plodenství
    Zralé plodenství

Rozšíření

Nypa cukrodárná je charakteristický mangrovový druh, tvořící rozsáhlé porosty na mořských pobřežích tropů Starého světa. Je rozšířena od Indie po japonské ostrovy Rjúkjú a přes jihovýchodní Asii po východní Austrálii a Šalomounovy ostrovy. Rozsáhlé porosty jsou zejména na Borneu a na Sumatře. Druh roste v zasolené měkké bahnité půdě na stanovištích zaplavovaných přílivem, podél ústí pomalu tekoucích řek s brakickou vodou a příležitostně i na vlhkých a méně zasolených místech podél řek dále od pobřeží.[4][7] V 19. století byla tato palma zavlečena i do delty Nigeru v Africe.[8] Volně rostoucí zplanělé populace jsou i v Panamě a Francouzské Guyaně.[9]

Ekologické interakce

Květy nypy jsou opylovány hmyzem a pravděpodobně též větrem. Mezi hlavní opylovače náležejí drobné mušky z čeledi octomilkovití (Drosophilidae) a malé druhy včel. Plody plavou na hladině a šíří se prostřednictvím vodních toků.[5][10]

Taxonomie

Druh Nypa fruticans je řazen do samostatné monotypické čeledi Nypoideae. Od všech ostatních palem se výrazně liší morfologií jak vegetativních, tak generativních částí.[5] Podle výsledků molekulárních fylogenetických studií představuje sesterskou vývojovou větev všech palem s výjimkou podčeledi Calamoideae.[11]

Prehistorie

Rod má dlouhou historii. Fosilní plody jsou známy již ze svrchní křídy.[9] Fosilní pozůstatky byly nalezeny v Asii, Austrálii, Americe i Evropě.[10]

Význam

Nypa má značný hospodářský význam jako zdroj materiálu k výrobě střešní krytiny (došků). Z nařízlého květenství prýští hojná sladká šťáva, z níž se získává cukr a také se zkvašuje na alkoholické nápoje. Dále se z ní získává ethanol používaný jako biopalivo. Výtěžnost na hektar je až 3× vyšší než u cukrové třtiny. Mladé plody obsahují sladký gelovitý endosperm, který se konzumuje buď čerstvý, nebo se z něj vařením v sirupu připravují cukrovinky. Mladé výhony a růstové vrcholy (palmové zelí) jsou jedlé jako zelenina. Nemalý význam má tento druh také při stabilizaci bahnitých mořských břehů. V jihovýchodní Asii je nypa cukrodárná využívána v domorodé medicíně.[8][7]

  • Sklizené listy na Filipínách
    Sklizené listy na Filipínách
  • Dům postavený ze dřeva a z listů nypy
    Dům postavený ze dřeva a z listů nypy
  • Rosolovitá dužnina nezralých plodů
    Rosolovitá dužnina nezralých plodů

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  3. ↑ Nypa cukrodárná. In: BioLib.cz [online]. ©2019–2022 [cit. 16. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id206747/
  4. ↑ a b PEI, Shengji et al. Flora of China: Nypa [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Palmweb: Palms of the World Online [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ DOWE, John Leslie. Australian palms: biogeography, ecology and systematics. Collingwood: CSIRO Publishing, 2010. (anglicky) 
  7. ↑ a b LIM, T. K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 1. Fruits. Dordrecht: Springer Netherlands, 2012. ISBN 978-90-481-8660-0. (anglicky) 
  8. ↑ a b eMonocot: Nypa Steck [online]. [cit. 2017-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  9. ↑ a b HENDERSON, Andrew. Palms of Southern Asia. Princeton: Princeton University Press, 2010. ISBN 978-0-691-13449-9. (anglicky) 
  10. ↑ a b HOGARTH, Peter J. The biology of mangroves and seagrasses. Oxford: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0-19-856870-4. (anglicky) 
  11. ↑ ASMUSSEN, Cony B. et al. A new subfamily classification of the palm family (Arecaceae): evidence from plastid DNA phylogeny. Botanical Journal of the Linnean Society. 2006, čís. 151. 

Externí odkazy

Zdroj