Novosedlice (Střekov)

Novosedlice
Novosedlice s návsí v roce 1901
Novosedlice s návsí v roce 1901
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Ústí nad Labem
Okres Ústí nad Labem
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°39′ s. š., 14°3′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1848 (1921)
Katastrální území Střekov
Nadmořská výška 280 m n. m.
Počet domů 159 (1921)
Novosedlice
Novosedlice
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novosedlice (německy Ober-Sedlitz, Obersedlitz) jsou bývalá samostatná obec v okrese Ústí nad Labem, rozkládající se pod vrchem Sedlo (284 m n. m.) na pravém břehu řeky Labe, na území nynějšího katastru Střekov. Na severozápadě sousedila s obcí Kramoly, na jihu s původní obcí Střekov (Starý Střekov). V letech 1921-1922 byly všechny tři obce sloučeny do jedné pod názvem Střekov, který byl v roce 1936 povýšen na město.

Historický přehled

Název

Poprvé jsou Novosedlice (Nowossedliczie villam, villa Nouosedlyczie) zmiňovány v roce 1383 jako ves náležející k hradu a panství Střekov. Další varianty názvu: ves Nowosedlicze, ze vsi Nowosedlicz (1545 (1532)), z Novosedlic (1550), Nobesetlitz (1630), Ober Sedlitz, Sedel (1787), Ober-Sedlitz (1833), Novosedlice, Ober-Sedlitz (1895).[1] Po roce 1882, kdy v souvislosti se založením Schichtovy továrny na mýdlo na území Kramol a Novosedlic došlo k zásadnímu rozvoji obou obcí a ty začaly společně užívat nejen veřejná zařízení, ale měly společné i orgány veřejné správy, objevovaly se již před 1. světovou válkou varianty názvu Novosedlice-Kramoly: Novosedlice-Kramolná, Obersedlitz-Krammel.

Historie

Ves vznikla v 13. nebo 14. století, kdy obyvatelé usazení u Labe tato místa opustili pro časté povodně a přesídlili pod kopec Sedlo, na křižovatku cest do Kramol, Kojetic a Nové Vsi.[2] Založením byla ves okrouhlice s osmi selskými dvory, jejíž obyvatelé se živili zemědělstvím, ovocnářstvím a vinařstvím. Z počátku se rozrůstala pomalu - v roce 1654 měla jen 13 domů, do roku 1787 vzrostla na 22 domů a v roce 1887 měla jen 36 domů s 292 obyvateli.[3] Od 18. století stála na její návsi (dnes prostor Novosedlického náměstí) barokní kaple Nejsvětější Trojice.

Až do roku 1872 neměly pravobřežní obce dnešního Střekova s levobřežním Ústím mnoho sousedských vztahů. Teprve po výstavbě severozápadní dráhy a dvoupatrového železničního mostu v letech 1871-1872, a v souvislosti s rozvojem lodní plavby, došlo k průmyslové i sociální provázanosti obou částí.[4] Tato infrastruktura byla také jedním z důvodů, které vedly Johanna Schichta v roce 1882 k založení Schichtových závodů na mýdlo na rozhraní obcí Kramoly a Novosedlice. Závod, který měl v roce 1885 deset dělníků a dva úředníky, se začal rychle rozrůstat. Provoz se rozšířil o svíčkárnu, zpracování palmojádra, výrobu vodního skla a další sektory, což vedlo nejen k rozsáhlé stavební činnost, ale i k poptávce po pracovní síle.[5] Schichtovy závody, které zaměstnávaly většinu obyvatel obou obcí a výrazně ovlivnily jejich výstavbu a správu, se staly centrem celého území, na které navazovaly menší podniky z různých odvětví vytvářející mikroregion s vlastním populačním vývojem, který vedl k postupnému nárůstu obyvatel trvajícímu až do počátku první světové války. V roce 1910 měla obec 105 domů s 1391 obyvateli, v roce 1921 to bylo 159 domů s 1848 obyvateli.[3][6]

Události a pamětihodnosti

  • 18. století - barokní návesní kaple Nejsvětější Trojice, upravená v roce 1927 Paulem Brockardtem na pamětní kapli padlých v první světové válce, zbořená v roce 1968 (v horní části nynějšího Novosedlického náměstí)[7][8][9]
  • 1871-1872 - výstavba dvoupatrového železničního mostu Rakouské severozápadní dráhy
  • 1882 - založení Schichtových závodů na mýdlo Johannem Schichtem
  • 5. 12. 1896 - slavnostně zprovozněno elektrické osvětlení obce vybudované nákladem Schichtových závodů[10]
  • 1899-1900 - nákladem Schichtových závodů postaven evangelicko-augsburský Kristův kostel podle projektu Alwina Köhlera v novogotickém slohu, jednolodní, orientovaný, s odsazeným polygonálním presbytářem a západní věží, zbořený 2. července 1966 (stál nedaleko křižovatky dnešních ulic Žukovova a Truhlářská, kde nyní stojí sportovní hala)[11][12][13]
  • 1901-1903 - postaven kostel Nejsvětější Trojice, kulturní památka Čeké republiky
  • 1904 - u kostela Nejsvětější Trojice zřízena farnost Novosedlice, při slučování obcí v roce 1921 přejmenovaná na farnost Střekov[14]
  • 1908 - postavena v Kramolech (Žukovova 546/15, nyní střekovská pošta) obecní radnice pro Kramoly a Novosedlice, po roce 1922 radnice Střekova, kulturní památka České republiky[15]
  • 1908; 1911-1913 - výstavba Správní budovy Schichtových závodů podle projektu Josefa Riedla a Hermanna Goedecke ze stavební firmy Alwin Köhler & Co. s prvky secese a art deco, kulturní památka České republiky[16][17]
  • 1919-1921 - výstavba dělnické kolonie Schichtových závodů (ulice Kojetická, V třešňové aleji, Na rozhledu, ad.) podle projektu Paula Brockardta[18]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny, 3. M-Ř. 1. vyd. Praha: Česká akademie věd a umění, 1951. 629 s. S. 234–235. 
  2. ↑ PROVAZNÍK, Vladimír. Ústí - město nad Labem. 1. vyd. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1983. 378 s. S. 147. 
  3. ↑ a b KAISER, Vladimír; KAISEROVÁ, Kristina. Dějiny města Ústí nad Labem. 1. vyd. Ústí nad Labem: Město, 1995. 369 s. ISBN 80-239-3245-4. S. 317. 
  4. ↑ ETZEL, V. Něco z historie města Střekova. Národní osvobození. 1936-04-26, roč. 13, čís. 99, s. 15. 
  5. ↑ KAISER, Vladimír; KAISEROVÁ, Kristina. Dějiny města Ústí nad Labem. 1. vyd. Ústí nad Labem: Město, 1995. 369 s. ISBN 80-239-3245-4. S. 118–119. 
  6. ↑ MALYPETR, J. Statistický lexikon obcí v Čechách: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař.: vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 15. února 1921. V Praze: Státní úřad statistický, 1924. xxiv, 598 s. S. 200. 
  7. ↑ kaple Nejsvětější Trojice. Zničené kostely [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. 1. vyd. Ústí nad Labem: Albis international, 1999. 383 s. ISBN 80-86067-41-6. S. 184–185. 
  9. ↑ Pamětní kaple. Památkový Katalog [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ Severočeské kalendárium. Mladá fronta Dnes: Severočeské vydání. 1996-12-02, čís. 282, s. 2. 
  11. ↑ Evangelický Kristův kostel. Ústí - Aussig.net [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ evangelický Kristův kostel. Zničené kostely [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. 1. vyd. Ústí nad Labem: Albis international, 1999. 383 s. ISBN 80-86067-41-6. S. 187–188. 
  14. ↑ MACEK, Jaroslav; KŘIVKA, Josef. Státní archiv v Litoměřicích: průvodce po archivních fondech. 1. 1. vyd. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, 1956. 286 s. S. 202. 
  15. ↑ Bývalá radnice. Památkový Katalog [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ Správní budova Schichtových závodů - Setuza. Ústí - Aussig.net [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ Správní budova. Památkový Katalog [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ Domy kolonie I Schichtových závodů. Ústí - Aussig.net [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj