Střekov (část obce)

Střekov
Pohled na Střekov z Mariánské skály
Pohled na Střekov z Mariánské skály
Lokalita
Charakter část obce
Obec Ústí nad Labem
Okres Ústí nad Labem
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°39′12″ s. š., 14°3′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 10 249 (2021)[1]
Katastrální území Střekov a Nová Ves (10,59 km²)
Počet domů 1 327 (2011)[2]
Střekov
Střekov
Další údaje
Kód části obce 409448
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střekov (německy Schreckenstein) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Střekov. Nachází se na pravém břehu řeky Labe. K roku 2011 zde žilo 14 041 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1319.[3] Z ní je patrné, že se původní osada naproti městu Ústí jmenovala Skřekov (latinsky psáno Schrekow) a že nově zbudovaný hrad nad ní byl pojmenován Schrekenstein.[4]

V roce 1922 byly k obci Střekov připojeny obce Kramoly a Novosedlice. Původní Střekov se někdy uvádí jako starý Střekov. Jednání o sloučení Kramol a Novosedlic probíhalo již v roce 1908, kdy byl pro sloučenou obec navrhován nový název Elbenau. V roce 1936 povýšilo ministerstvo vnitra Střekov na město a udělilo mu městský znak a prapor. Proti vůli většiny obyvatel ho 1. května 1939 nacistická správa připojila k Velkému Ústí nad Labem. Toto spojení již nebylo nikdy zrušeno.[5]

Dne 26. dubna 1929 byl střekovský biograf prvním místem v Československu, kde se promítal zvukový film. V Praze měla tato novinka premiéru až v srpnu téhož roku.[5]

V letech 1924 až 1936 proběhla pod hradem Střekov na Labi výstavba zdymadla Střekov (známého též jako Masarykova zdymadla či Zdymadla T. G. Masaryka), čímž došlo k několikametrovému vzdutí hladiny a vytvoření přehradní nádrže o délce 19,8 kilometrů a celkovém objemu 16,1 mil. m3. Důvodem výstavby vodního díla bylo splavnění Labe v oblasti nebezpečných peřejí, které začínaly nad Vaňovem a končily asi 400 metrů pod hradem Střekov.[6]

Přírodní poměry

Střekov je součást města Ústí nad Labem a nachází se v severní části okresu Ústí nad Labem v Ústeckém kraji, při řece Labi. Jeho základními sídelními jednotkami jsou osady Kramoly, Nová Ves, Sídliště Kamenný vrch, Střekov-Kamenný vrch, Střekov-Karla IV., Střekov-lázně, Střekov-nábřeží, Střekov-nad hradem a Střekov-průmyslový obvod.[7]

Vodstvo

Střekov leží při řece Labe, což je vodní tok I. řádu a jedna z největších řek a vodních cest v Evropě, díky čemuž náleží do úmoří Severního moře. Její úsek v oblasti Střekov tvoří vodní útvary „Labe od toku Ohře po tok Bílina“ a „Labe od toku Bílina po Jílovský potok“. Průtok řeky se stal dominantním modelujícím činitelem, který ovlivnil ráz a vzhled zdejší krajiny. Průměrný dlouhodobý průtok řeky je v profilu Ústí nad Labem (tj. pod Masarykovými zdymadly) 290 m3s−1.[8]

Ochrana životního prostředí

Celé území Střekova je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km2 k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných ekosystémů a velkou druhovou rozmanitostí.“[8] Nad ulicí Novoveská roste památný strom buk lesní (Fagus sylvatica), chráněný od roku 1996.[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 748 obyvatel (z toho 1 362 mužů), z nichž bylo 306 Čechoslováků, 2 384 Němců a 58 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické círvki, ale ve čtvrti žilo také 184 evangelíků, dva členové církve československé, tři židé a sto lidí bez vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla čtvrť 9 919 obyvatel: 1 280 Čechoslováků, 8 412 Němců, deset Židů, devět příslušníků jiné národnosti 208 cizinců. Převažovali římští katolíci, ale 960 lidí bylo evangelíky, 104 členy církve československé, 28 Židy, dvanáct lidí patřilo k řeckokatolické církvi, 32 k jiným nezjišťovaným cíkrvím a 1 053 jich bylo bez vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů Střekova v letech 1869–2011[3][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 786 1 213 1 940 4 184 7 327 8 550 10 115 9 040 11 374 12 883 13 345 11 856 10 894 14 041
Počet domů 127 148 187 302 475 583 923 1 081 1 025 1 147 1 227 1 223 1 247 2 314

Pamětihodnosti

Pohled na hrad Střekov a Masarykova zdymadla od jihozápadu

Dominantou je hrad Střekov, pocházející z počátku 14. století a v době romantismu upravený. Do hradního paláce je umístěna expozice historie hradu a blízkého regionu. Z terasy od restaurace je překrásný výhled na město a do labského údolí. Po roce 1989 byl hrad navrácen do vlastnictví šlechtického rodu Lobkowiczů.

Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven roku 1903 v pseudobarokním slohu. V západní věži se nachází zvon z roku 1604 pořízený dílnou Hilgerů a dva zvony od Richarda Herolda z r. 1923. V minulosti se zde nacházel ještě čtvrtý zvon, po němž zde zůstalo jen srdce a prázdné místo ve zvonové stolici.

  • Mariánský most přes řeku Labe.
  • Zvonička v Malířském koutku pod hradem Střekovem. Pěkná zvonička, tvořená rozsochatým kůlem se stříškou, byla postavena v polovině 19. století. Zvon je bez ozdob.
  • Kaple Nejsvětější Trojice v Nové Vsi. Kaple z r. 1806 stojí v horní části obce na protáhlé návsi. Ve věžičce kaple malý zvon.

Další stavby

  • Dvě krematoria z let 1932 a 1986 s urnovým hájem.
  • Kostel Nejsvětější Trojice na Střekově
    Kostel Nejsvětější Trojice na Střekově
  • Zvonička v Malířském koutku pod hradem Střekovem
    Zvonička v Malířském koutku pod hradem Střekovem
  • Kaple Nejsvětější Trojice v Nové Vsi
    Kaple Nejsvětější Trojice v Nové Vsi
  • Mariánský most
    Mariánský most

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef a kolektiv. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419. 
  4. ↑ LUTTERER, I. a kol. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronat, 1982. S. 286. 
  5. ↑ a b Střekov, Dějiny města Ústí nad Labem
  6. ↑ ŠÁMALOVÁ, Zlata. Historie vodní cesty na dolním Labi: Výstavba zdymadla Střekov. Hradec Králové: Povodí Labe, státní podnik, 2009. 32 s. Dostupné online. S. 4. 
  7. ↑ Databáze iRSO, Střekov – ZSJ díl [online]. Český statistický úřad [cit. 2014-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02. 
  8. ↑ a b ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem: Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 30–37. 
  9. ↑ Buk na Střekově [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-01-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 389. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 321. 

Externí odkazy

Zdroj