Novoaltajsk

Novoaltajsk
Новоалтайск
Novoaltajsk – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 140 m n. m.
Stát RuskoRusko Rusko
Federální okruh Sibiřský
Kraj Altajský
Novoaltajsk na mapě
Altajský kraj na mapě Ruska
Novoaltajsk
Novoaltajsk
Město na mapě Altajského kraje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 72,2 km²
Počet obyvatel 73 439 (2018)[1]
Hustota zalidnění 1 017,2 obyv./km²
Správa
Vznik 1736
Oficiální web www.novoaltaysk.ru
Telefonní předvolba 38532
PSČ 658080–658095
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novoaltajsk (rusky Новоалтайск) je město v Altajském kraji v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl přes sedmdesát tisíc obyvatel.

Poloha a doprava

Novoaltajsk leží na Česnokovce, pravém přítoku Obu, do kterého se vlévá jen pár kilometrů pod městem. Od Barnaulu, správního střediska celého kraje, je Novoaltajsk vzdálen jen zhruba dvanáct kilometrů východně a je jeho satelitem.

Novoaltajsk je významný železniční uzel. Prochází přes něj jednak trať z Novosibirska přes Barnaul do kazašského Semeje, jednak Jihosibiřská magistrála vedoucí z Magnitogorsku do Tajšetu.

Zároveň se jedná i o dálniční křižovatku. Kříží se zde M52 z Novosibirsku k mongolsko-ruské hranici a A349 z Barnaulu ke kazašsko-ruské hranici.

Dějiny

Vesnice Česnokovka je zde doložena od poloviny 18. století. Její význam vzrostl v roce 1915, kdy přes ni byla vybudována Altajská dráha Novonikolajevsk – Barnaul – Semipalatinsk, později prodloužená na Turkestánsko-sibiřskou dráhu. Navíc zde byla vybudováno odbočka do Bijsku.

V roce 1941, na začátku války na východní frontě, sem byla přesunuta vagonka z ukrajinského Dněprodzeržinsku, později přejmenovaná na Altajvagon.

V roce 1942 byla vesnice povýšena na město a v roce 1962 přejmenována na Novoaltajsk.

Rodáci

  • Konstantin Vasiljev (* 1970), hudební skladatel

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nowoaltaisk na německé Wikipedii.

  1. 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]

Externí odkazy

Zdroj