Nové proboštství (Vyšehrad)
| Nové proboštství | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Josef Niklas |
| Výstavba | 1874 |
| Stavitel | Václav Štulc |
| Poloha | |
| Adresa |
Vyšehrad,  Česko
|
| Ulice | Štulcova |
| Souřadnice | 50°3′55,16″ s. š., 14°25′2,6″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 11740/1-1273 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Vyšehrad) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nové proboštství na pražském Vyšehradě, Štulcova čp. 89/1 je novogotická budova postavená v letech 1872–1874 podle plánů architekta Josefa Niklase z podnětu tehdejšího vyšehradského probošta Václava Štulce. Jako součást národní kulturní památky Vyšehrad je tato stavba památkově chráněna.[1]
Historie a popis
Budova vznikla v rámci velké výstavby, zahájené na Vyšehradě po roce 1870. První návrh vypracoval Antonín Baum, ten ale kapitula neschválila; schválen byl až další, méně okázalý návrh od architekta Josefa Niklase (ten postavil na Vyšehradě i tzv. kanovnické domy – dvojdům v ulici K Rotundě čp. 90,91/12,14).[2]
Budova má půdorys ve tvaru písmena H, ale s krátkými bočními křídly. Z východního trojosého průčelí vystupuje středový rizalit, nad vchodem je trojboký arkýř kaple svatého Klimenta (ta je připomínkou zaniklého kostelíka svatého Klimenta, který údajně stával v blízkosti kapitulního chrámu). Kaple byla vyzdobena obrázky sv. Václava a sv. Klimenta od malíře Josefa Hellicha. Pod arkýřem je nápis Soli Deo Gratia (Pouze Boží milosti). Střední, severní průčelí je symetricky řešené, dva krajní rizality jsou zakončeny trojúhelnými štíty. V patře risalitů jsou balkony na konsolách, fasáda mezi risality je čtyřosá a uprostřed patra je umístěn kanovnický znak.
Před západním průčelím je na ploše využívané jako příležitostné parkoviště namalované bludiště, které je kopií labyrintu v dlažbě katedrály Notre-Dame ve francouzském Chartres.
V interiéru Nového proboštství je dochováno monumentální schodiště s kamenným zábradlím, vedoucí ze zvýšeného přízemí do patra.
Budova prošla od svého vzniku třemi zásadními opravami – v roce 1938 (rekonstrukce suterénu), 1940 (průčelí) a v letech 1993 až 1994 (generální oprava). Do roku 1948 sloužila budova Nového probošství jako rezidence vyšehradských proboštů, potom Obvodnímu národnímu výboru v Praze 2 jako obřadní síň. Po roce 1989 tu sídlila reklamní agentura, později jedno z pracovišť Univerzity Karlovy (CIEE Study Center).[3]
Před severním průčelím proboštství jsou Štulcovy sady, park založený v letech 1873–1874 zároveň s výstavbou Nového proboštství, ke kterému původně patřil. Od roku 1910 je v parku umístěn i pomník s bronzovou bustou Václava Štulce.
Galerie
-
Východní křídlo s arkýřem kaple sv. Klimenta -
Hlavní, severní průčelí; před ním Štulcovy sady s proboštovým pomníkem -
Průčelí západního křídla, před ním je plocha s namalovaným bludištěm -
Nové proboštství ve vyšehradské zástavbě (pohled z parku Sacré Coeur)
Odkazy
Reference
- ↑ Nové proboštství - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Nové proboštství, Štulcova 89/1. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2020-04-28 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online.
- ↑ CIEE. Univerzita Karlova [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
Literatura
- Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 231, 232.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 233.
- BAŤKOVÁ, Růžena, et al. Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. OCLC 84942027 S. 761.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové proboštství na Wikimedia Commons
- Bazilika sv. Petra a Pavla, vyšehradská zastavení: Nové proboštství
