Norbert Jokl

Norbert Jokl
Narození	25. února 1877 Bzenec
Úmrtí	6. května 1942 (ve věku 65 let) Malý Trostinec
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	albanologist, indoevropeista, slavista, romanista, knihovník, vysokoškolský učitel a jazykovědec
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita knihovna Vídeňské univerzity
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norbert Jokl (25. února 1877 Bzenec – po 6. květnu 1942) byl rakouský albanolog a knihovník. Je považován za jednoho ze zakladatelů albanologie.^[1]

Norbert Jokl pocházel z židovské kupecké rodiny.^[1] Po absolvování střední školy studoval práva ve Vídni. V roce 1901 získal doktorát summa cum laude. V roce 1903 vstoupil do vídeňské univerzitní knihovny a začal studovat lingvistiku (indoevropská, slovanská a romanistika) pod vedením Paula Kretschmera, Vatroslava Jagiće a Wilhelma Meyera-Lübkeho. V roce 1907 se začal autodidakticky učit tehdy málo studovaný albánský jazyk. Od té doby tomu zasvětil svůj život.

V roce 1912 byl Jokl jmenován soukromým lektorem „indoevropské lingvistiky se zvláštním důrazem na albánštinu, baltské a slovanské jazyky“. V roce 1913 získal v tomto předmětu venia legendi, po němž v roce 1923 následovala mimořádná univerzitní profesura. V životopise, který si Jokl napsal, když se ucházel o soukromý lektorát, napsal: "Jsem židovského vyznání. Můj rodný jazyk a národnost je němčina." Vedl oddělení pro všeobecnou, indoevropskou a ugrofinskou lingvistiku v univerzitní knihovně ve Vídni a byl také zodpovědný za veškerou slovanskou, baltskou a albánskou filologii v knihovně. V roce 1937 poprvé cestoval do Albánie, kde byl oceněn za zásluhy o albánský jazyk. Jokl napsal 67 akademických prací a přednesl 42 přednášek.

Po obsazení Rakouska nacistickým Německem byl Jokl v roce 1938 odvolán z funkce a odešel do důchodu. Jeho pokusy najít nové živobytí v zahraničí, zejména v USA, byly neúspěšné. Po anexi Albánie Itálií v roce 1939 se italský albánský učenec Carlo Tagliavini pokusil zorganizovat přesun Jokla a jeho akademické knihovny do Albánie. Italské ministerstvo školství nabídlo Joklovi pozici „organizátora albánských knihoven“ s ročním platem 600 zlatých franků, ale plán selhal, protože Joklovi bylo odepřeno povolení opustit zemi.

Dne 2. března 1942 byl Jokl zatčen gestapem ve svém bytě a odvezen do sběrného tábora ve Vídni-Leopoldstadtu. Deportační seznamy z Dokumentačního archivu rakouského odboje ukazují, že Jokl byl 6. května 1942 transportován do vyhlazovacího tábora Malý Trostinec a zemřel buď na cestě tam, nebo v táboře.

Jokl odkázal svou albánskou knihovnu a svůj majetek státu Albánie. Navzdory tomu Viktor Christian (1885–1963), děkan Filosofické fakulty Vídeňské univerzity, a Paul Heigl, ředitel Národní knihovny, soupeřili s úřady o zajištění těchto fondů, které byly pro „říšskoněmecké bádání“ mimořádně cenné. Heigl byl úspěšnější a knihovna a pozůstalost byly v roce 1942 "propůjčeny" Národní knihovně. V roce 1946 si Rakouská národní knihovna ponechala fondy s odůvodněním, že Jokl nezanechal žádné způsobilé příbuzné. Z původních více než 3000 knih je dnes identifikovatelných pouze kolem 200. Joklovo celoživotní dílo, edice Etymologického slovníku albánštiny Gustava Meyera s ručně psanými doplňky, nebylo nikdy nalezeno.

• Studien zur albanischen Etymologie und Wortbildung. Hölder, Wien 1911.
• A(lessander) Brückner: Slavisch-Litauisch. ---: Albanisch. Strassburg 1917.
• Das Finnisch-Ugrische als Erkenntnisquelle für die ältere indisch-germanische Sprachgeschichte (Festschrift für Baudouin de Courtenay, 1921).
• Voks albanesische Liedersammlung mit sprachwissenschaftlich-sachlichen Erläuterungen versehen, 1921.
• Linguistisch-kulturhistorische Untersuchungen aus dem Bereiche des Albanesischen. De Gruyter, Berlin (u. a.) 1923.
• Albaner, Sprache (Reallexikon der Vorgeschichte, hrsg. von M. Ebert, 1924).
• Südslavische Wortstratographie und albanische Lehnwortkunde. Makedonskija Naučen Inst., Sofija 1933. S. 119–146.
• Zur Ortsnamenkunde Albaniens. In: Zeitschrift für Ortsnamenforschung, 10, 2. Oldenbourg, München (u. a.) 1934. S. 181–206.
• Zur Lehre von den alb.-griech. Teilgleichungen. In: Revue internationale des études balkaniques, 1. Inst. balkanique, Beograd 1934, S. 46–64.
• Zu den lateinischen Elementen des albanischen Wortschatzes. In: Glotta, Bd. 25, 1/2. Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 1936. S. 121–134.
• Balkanlateinische Untersuchungen. In: Revue internationale des études balkaniques, 3. Inst. balkanique, Beograd 1936, S. 44–82.
• Sprachliche Beiträge zur Paläo-Ethnologie der Balkanhalbinsel. (Zur Frage der ältesten griechisch-albanischen Beziehungen.) Aus dem Nachlaß hrsg. v. Oskar E. Pfeiffer. Mit einem Vorw. v. Georg R. Solta. Österr. Akad. d. Wiss. Phil. -hist. Kl. Schriften d. Balkankommission. Linguistische Abt., 29. Wien 1984.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norbert Jokl na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Norbert Jokl na Wikimedia Commons

Zdroj