Nonylfenol

Nonylfenol
Nonylfenol
Nonylfenol
Obecné
Systematický název 4-(2,4-dimethylheptan-3-yl)fenol
Ostatní názvy p-Nonylfenol
Anglický název Nonylphenol
Sumární vzorec C15H24O
Identifikace
Registrační číslo CAS 104-40-5
25154-52-3
PubChem 1752
SMILES Oc1ccccc1CCCCCCCCC
Vlastnosti
Molární hmotnost 220,35 g/mol
Teplota tání °C
Teplota varu 295–304 °C
Hustota 0,95 g/cm³
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
H-věty H302, H314, H410
P-věty P273, P280, P310, P305+351+338, P501
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
Žíravý
Žíravý (C)
R-věty R22, R34, R50/53
S-věty S26, S36/37/39, S45, S60, S61
NFPA 704
1
2
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nonylfenol je výraz pro skupinu organických, aromatických sloučenin patřících mezi alkylfenoly. Jedno z jejich hlavních využití bylo v průmyslových čisticích prostředcích.[1]

Vlastnosti

Vyskytuje se obvykle jako směs isomerů (závisí na rozvětvení či nerozvětvení nonylové skupiny, kterým uhlíkem je připojena k benzenovému jádru a její poloze vzhledem k hydroxylu), která má podobu žluté kapaliny s fenolovým zápachem. Její bod tání je −10 °C, bod varu 295 – 320 °C. Málo rozpustný je ve vodě, lépe v alkoholech.[2]

Použití

Nonylfenol se používá k výrobě nonylfenol ethoxylátů, které se slouží jako změkčovadla či antioxidanty pro plasty. Jsou to povrchově aktivní látky užívané jako průmyslové detergenty, pro povrchovou úpravu kovů či při těžbě ropy. Jsou složkou mazacích olejů a kosmetiky.[1]

Regulace

Evropská unie použití nonylfenol ethoxylátů v detergentech zakázala, protože v prostředí rozkládají špatně a navíc jsou produkty degradace ještě toxičtější. Nonylfenol vykazuje schopnost bioakumulace ve vodních organismech, je pro ně toxický a ovlivňuje jejich reprodukci. Snižuje růst řas a dalších vodních rostlin, zpomaluje dospívání ryb a ovlivňuje jejich reprodukci a hormonální rovnováhu. Nonylfenol a jeho deriváty jsou vypouštěny do povrchových vod, vyskytují i v čistírenských kalech, kumulují v sedimentech, ale i v tkáních ryb a jiných organismů.[3]

Zdravotní rizika

Jsou to xenoestrogeny a endokrinní disruptory.[4] Mezi jejich další účinky patří např. poškození DNA v lidských lymfocytech.[3]

V životním prostředí

Nonylfenol uniká do řek, přičemž nejvyšší koncentrace překračující povolené limity byly zaznamenány u čistíren odpadních vod, které podle organizace Greenpeace neplní svou zákonnou povinnost hlásit úniky nonylfenolu do Integrovaného registru znečištění. [5]

Reference

  1. a b Arnika – nonylfenol ethoxyláty (NPE)
  2. Rocket NXT. gestis.itrust.de [online]. [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-19. 
  3. a b Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví, Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4
  4. EWG || Human Toxonome Project, Environmental Working Group
  5. Toxický nonylfenol stále uniká do českých řek – Čističky odpadních vod ignorují povinnost úniky hlásit, Greenpeace, 20. května, 2010

Externí odkazy

Zdroj