Niederbüren
| Niederbüren | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°27′57″ s. š., 9°12′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 488 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |
 Švýcarsko
|
| Kanton | St. Gallen |
| Volební obvod | Wil |
  Niederbüren
Niederbüren, Švýcarsko
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,84 km² |
| Počet obyvatel | 1 514 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 95,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 9246 |
| Označení vozidel | SG |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Niederbüren je obec na východě Švýcarska v kantonu St. Gallen. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
Geografie
Niederbüren leží na řece Thur na hlavní silnici mezi Wilem a Bischofszellem. Nejnižší bod Niederbürenu leží v Huserfelsenu na hranici s kantonem Thurgau ve výšce 474 m n. m. Nejvyšší bod je v Lindenbergu ve výšce 624 m n. m.
Sousedními obcemi jsou Bischofszell na severu, Niederhelfenschwil na západě, Oberbüren na jihu a Gossau a Waldkirch na východě.
Historie
První zmínka o Niederbürenu pochází z roku 737, kdy byl pod názvem Gaulichsbüren darován klášteru v St. Gallenu.[2] Slovo Burron Inferior se poprvé objevilo kolem roku 1100 a v roce 1275 se uvádí německé slovo Niederun Burron (německý překlad). V této době byl opat ze St. Gallenu pánem panství nad oblastí Niederbüren. Ve 13. století měl Niederbüren vlastní kostel. V letech 1761–1763 byl postaven nový kostel svatého Michala v barokním slohu. Architektem byl Johann Michael Beer von Bildstein a štuky vytvořil Johann Georg Gigl. Od roku 1803 je Niederbüren samostatnou politickou obcí v kantonu St. Gallen.[2]
Na území dnešní obce se nacházely tři nebo čtyři hrady: Rätenberg, Geissberg, Lindenberg a Hertenberg. Z Lindenbergu jsou dnes rozeznatelné pouze zbytky hradeb.[2]
Textilní muzeum v Sorntalu a historický dům na adrese Staatsstrasse 35 jsou zapsány na seznamu švýcarských památek národního významu.
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1798 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | ||||||||||
| Počet obyvatel | 947 | 1181 | 1038 | 1135 | 1414 | ||||||||||
Hospodářství
Až do 19. století převažovalo zemědělství a domácí tkalcovství. Obyvatelé vesnice měli užívací práva na obecní statek Thurauen (od 19. století jako občanská korporace). Průkopnickou roli při přechodu na mléčné hospodářství sehrála sýrárna založená v sorntalském mlýně v roce 1845. Mlékařská škola založená v Sorntalu se v roce 1896 přestěhovala do Rheinecku. V návaznosti na korekci řeky Thur, prováděnou od roku 1919, byly až do roku 1944 vyčištěny a meliorovány lužní lesy v okolí Thuru, aby se vytvořila pracovní místa a zvýšila se obdělávanost půdy, což umožnilo v roce 1948 vybudovat golfové hřiště. Jediným průmyslovým podnikem byla přádelna a tkalcovna Sorntal, založená curyšskými podnikateli v letech 1823–1969, která až do roku 2007 vyráběla domácí textil pod názvem Zetag. Od roku 1874 zde vznikaly také menší vyšívací podniky. Průmyslová historie a pracovní techniky jsou od roku 1994 dokumentovány v Sorntalském textilním muzeu. Druhý sektor představoval v roce 2005 53 % pracovních míst, přičemž nejvýznamnějším zaměstnavatelem byla společnost Aluwag, založená v roce 1971. V roce 2008 pracovalo mnoho obyvatel obce v St. Gallenu, Gossau nebo Uzwilu.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niederbüren na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e KAISER, Markus. Niederbüren [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-04-27 [cit. 2025-04-13]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Niederbüren na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky
