Nicola Spirigová

Nicola Spirigová
Narození 7. února 1982 (42 let)
Bülach
Bydliště Bachenbülach
Povolání triatlonistka
Ocenění Sportovec roku
Choť Reto Hug
Web www.nicolaspirig.ch
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicola Spirigová Hugová (* 7. února 1982, Winkel) je bývalá švýcarská triatlonistka. Na olympijských hrách v Londýně roku 2012 vybojovala zlatou medaili v individuálním závodě, byť o vítězce velmi těsného závodu musela rozhodnout cílová fotografie.[1] Z následující olympiády v Riu konané roku 2016 si přivezla z individuálního závodu stříbro. Zúčastnila se i tří dalších olympijských her, v Athénách roku 2004 skončila devatenáctá, v Pekingu roku 2008 šestá a stejného umístění dosáhla i na své poslední olympiádě v Tokiu, která se konala roku 2021. Zároveň zde skončila sedmá ve smíšené štafetě.[2] Na hrách v Londýně byla vlajkonoškou švýcarské výpravy na závěrečném ceremoniálu. Je rovněž šestinásobnou mistryní Evropy (2009, 2010, 2012, 2014, 2015, 2018) a vítězkou Evropských her z roku 2015.[3] Při svém posledním evropském triumfu v roce 2018 byla druhou nejstarší závodnicí ve startovním poli. V roce 2012 byla zvolena švýcarskou sportovkyní roku (anketa má oddělené mužské a ženské vítěze).[4] Závodní kariéru ukončila roku 2022, ve svých 40 letech.[5] Vedle triatlonu se věnovala běhu na dlouhé tratě, běžela například maratonský závod na Mistrovství Evropy v atletice v Curychu roku 2014, kde doběhla na 24. místě. Všestrannost potvrdila, když se v roce 2015 zúčastnila, spolu se sedmibojařkou Lindou Züblinovou, závodu Světového poháru v bobech, na pozvání švýcarského pilota Beata Heftiho a jeho brzdaře Alexe Baumanna. Kuriózně složené kvarteto se umístilo na 27. místě. Jejím manželem je bývalý švýcarský triatlonista Reto Hug. Vystudovala práva na univerzitě v Curychu. Žije v Bachenbülachu.

Reference

  1. ↑ Triatlon: Rozhodla cieľová fotografia, zo zlata sa teší Nicola Spirigová. Šport.sk [online]. 2012-08-04 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ Nicola Spirig Hug. Olympedia.org [online]. [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Nicola Spirig (SUI). Triathlon.org [online]. [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Nicola Spirig elected Swiss Female Athlete of the Year. Triathlon.org [online]. 2012-12-17 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ RAMSAY, George. Nicola Spirig, one of the greatest triathletes of all time, is preparing to retire from the ‘intense emotions’ of her racing career. CNN [online]. 2022-06-23 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Zdroj