Nezvěstice (nádraží)

Nezvěstice
Nádraží v Nezvěsticích
Nádraží v Nezvěsticích
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Obec Nezvěstice
Souřadnice
Nezvěstice
Nezvěstice
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 764050
Tratě 175, 190
Nadmořská výška 380 m n. m.
V provozu od 1. září 1868
Zabezpečovací zařízení Automatické hradlo
Dopravní koleje 7
Nástupiště (nástupní hrany) 4 (4)
Prodej jízdenek Ne
Návazná doprava Autobusová stanice před nádražní budovou
Služby ve stanici Čekárna pro cestující
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nezvěstice je železniční stanice v západní části obce Nezvěstice v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji nedaleko řeky Úslavy. Leží na tratích 175 a 190. Stanice je elektrifikovaná (25 kV, 50 Hz AC, trať 190).

Historie

Stanice byla vybudována jakožto součást Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň, roku 1872 prodloužené až do Chebu na hranici Německa, podle typizovaného stavebního návrhu. 1. září 1868 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Českých Budějovic do Plzně.

27. května 1869 otevřela důlní společnost Mirošovské kamenouhelné těžařstvo nákladní železniční vlečku z Rokycan do Mirošova, osobní doprava zde byla zavedena roku 1883. Oba typy dopravy zajišťovala Česká západní dráha (BWB) obsluhující rokycanskou stanici. K prodloužení dráhy do Nezvěstic společností České obchodní dráhy a jejímu napojení na železnici KFJB došlo 1. srpna 1882, osobní vlaky začaly trať obsluhovat až roku 1889. K původní nádražní budově byla přistavěna budova nová. Po zestátnění KFJB v roce 1884 a BCB v roce 1909 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Elektrická trakční soustava zde byla zprovozněna 3. října 1963.

Popis

Obě tratě procházející stanicí jsou jednokolejné. Nachází se zde čtyři nekrytá hranová nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Zdroj