Newtonův ochlazovací zákon

Newtonův ochlazovací zákon je „empirický zákon udávající množství tepla, které přestoupí vlivem konvekce z tělesa do chladnější tekutiny“,[1] tedy mezi proudící tekutinou a pevnou stěnou, kterou tato tekutina obtéká. Zákon říká, že množství tepla Q je úměrné teplotnímu rozdílu mezi tělesem Tw a tekutinou T, ploše A, na které dochází k přestupu tepla, a času t.[1] Platí tedy, že Q = αA (Tw - T)t neboli že „koeficientem úměrnosti α je součinitel přestupu tepla“.[1]

Znění

Newtonův ochlazovací zákon říká, že tepelný tok roste přímo úměrně rozdílu teplot mezi jádrem obtékající tekutiny a povrchem obtékané stěny. Matematicky tedy:

(když tw > tf)

resp.

(když tf > tw)

kde je tepelný tok (tj. teplo převedené danou plochou za jednotku času), α je součinitel přestupu tepla, A je plocha povrchu stěny, jíž se dotýká sledovaná tekutina, tw je teplota na povrchu stěny (tedy na fázovém rozhraní), tf je teplota v jádru tekutiny (tedy v hlavním proudu tekutiny).

Hodnota součinitele přestupu tepla závisí na fyzikálních vlastnostech tekutiny, na hydrodynamických podmínkách a geometrických charakteristikách systému. V praxi se počítá podle vzorce α = (λ.Nu)/l, přičemž λ je součinitel tepelné vodivosti, Nu je tzv. Nusseltovo číslo a l je charakteristický geometrický rozměr systému. Vzorec Nusseltova čísla bývá v tabulkách uváděn v různých podobách v závislosti na konkrétních podmínkách (např. jeden vzorec Nu platí pro nucené obtékání jednotlivé trubice kolmo na osu).

Vyjádření pomocí hustoty tepelného toku

Místo pomocí tepelného toku () lze Newtonův zákon ochlazování vyjádřit pomocí hustoty tepelného toku (), tedy:

, resp. .

Vyjádření pomocí tepelného odporu tekutiny

Místo pomocí součinitele přestupu tepla α lze Newtonův zákon ochlazování vyjádřit pomocí (celkového) tepelného odporu tekutiny (R = 1/(α.A)), tedy:

, resp. .

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Newtonov ochladzovací zákon na slovenské Wikipedii.

  1. a b c "Technický slovník naučný. 5. svazek M – O." 1. vyd. Praha: Encyklopedický dům s.r.o. 2003. 470 s. ISBN 80-86044-23-8

Zdroj