Nertera

Jak číst taxoboxKorálkovka
alternativní popis obrázku chybí
Korálkovka andská v Kostarice
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď mořenovité (Rubiaceae)
Rod korálkovka (Nertera)
Banks ex Gaertn., 1788
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korálkovka[1] (Nertera) je rod rostlin z čeledi mořenovité. Jsou to vytrvalé plazivé byliny s drobnými vstřícnými listy, drobnými květy a nápadnými kulovitými plody. Rod zahrnuje asi 9 druhů a je rozšířen v Asii, Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. Korálkovka andská je pěstována jako pokojová rostlina, známá triviálně též jako korálkový mech.

Popis

Korálkovky jsou vytrvalé, většinou plazivé a v uzlinách kořenující byliny. Listy jsou velmi drobné, jednoduché, vstřícné, na okraji obvykle ztlustlé, řapíkaté nebo přisedlé, s vejčitou až okrouhlou čepelí. Palisty jsou interpetiolární, trojúhelníkovité nebo dvouzubé, srostlé s řapíkem. Na listech nejsou domatia. Žilnatina je zpeřená nebo částečně dlanitá. Květy jsou oboupohlavné, jednotlivé, vrcholové nebo zdánlivě úžlabní. Kalich je uťatý, zakončený 4 laloky. Koruna je bílá, zelenavá nebo růžová, nálevkovitá až trubkovitá, s 5 laloky. Tyčinky jsou 4, přirostlé u báze korunní trubky a vyčnívající z květů. Semeník obsahuje 2 nebo 4 komůrky, v nichž je po 1 vajíčku. Blizny jsou 2 nebo 4 a vyčnívají z květů. Plodem je oranžová, červená nebo černá peckovice obsahující 2 nebo 4 semena.[2][3]

Rozšíření

Rod korálkovka zahrnuje asi 6[2] až 9 druhů,[4] jejich udávaný počet se v různých zdrojích různí v závislosti na jejich taxonomickém pojetí. Je rozšířen v Asii, Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. Centrum druhové diverzity je na Novém Zélandu, kde roste celkem 5 druhů. Největší areál rozšíření má Nertera granadensis, druh rozšířený v Americe od Mexika po Argentinu a Chile, v Karibiku, na Havajských ostrovech, v jihovýchodní Asii a Austrálii. Je to jediný americký zástupce rodu. V Asii rostou v oblasti jižní (a střední) Číny a Indočíny ještě další 2 druhy. V souostroví Tristan da Cunha, nacházejícím se uprostřed Atlantského oceánu mezi Argentinou a jižní Afrikou, roste endemický druh Nertera holmboei.[4][2]

Korálkovka andská roste v tropické Americe ve vysokých horách, ve Střední Americe vystupuje až do nadmořských výšek 3400 metrů.[3]

Taxonomie

Rod Nertera je v rámci čeledi mořenovité řazen do podčeledi Rubioideae a tribu Anthospermeae. Podle výsledků molekulárních studií je nejblíže příbuzným rodem rod Coprosma a monotypický rod Normandia. S rodem Nertera byl ztotožněn rod Peratanthe, když se ukázalo, že oba jeho popsané druhy jsou identické s druhem Nertera granadensis a domnělé odlišnosti v morfologii byly založeny na nesprávném popisu.[5]

Korálkovkám je poněkud podobný rod mičela (Mitchella).

Zástupci

  • korálkovka andská (Nertera granadensis)
Kultivary korálkovky s různě zbarvenými plody

Význam

Korálkovka andská (Nertera granadensis) je běžně pěstována jako pokojová rostlina, vyznačující se velmi nízkým, kompaktním vzrůstem a záplavou oranžových plodů. Byly vypěstovány i kultivary s odlišně zbarvenými plody. Vyžaduje polostinnou polohu a písčitou, celoročně vlhkou půdu. Množí se na jaře výsevem, dělením nebo vrcholovými řízky.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b c CHEN, Tao; TAYLOR, Charlotte M. Flora of China: Nertera [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b BURGER, William; TAYLOR, Charlotte M. Flora Costaricensis. Family Rubiaceae. Fieldiana. Dec. 1993, čís. 33. Dostupné online. 
  4. ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ANDERSON, Cajsa L.; ROVA, Johan H. E.; ANDERSSON, Lennart. Molecular phylogeny of the tribe Anthospermeae (Rubiaceae): Systematic and biogeographic implications. Australian Systematic Botany. May 2001, čís. 14. 
  6. ↑ BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj