Nathan Söderblom
| Nathan Söderblom | |
|---|---|
 | |
| Narození |
15. ledna 1866 Trönö,  Švédsko
|
| Úmrtí |
12. července 1931 (ve věku 65 let) Uppsala, Švédsko
|
| Místo pohřbení | Katedrála Uppsala (59°51′29″ s. š., 17°38′ v. d.) |
| Alma mater | Uppsalská univerzita |
| Povolání | pastor, historik, teolog, klerik, vysokoškolský učitel a autor autobiografie |
| Zaměstnavatelé | Lipská univerzita Švédská církev Uppsalská univerzita |
| Ocenění | Nobelova cena za mír (1930) čestný doktor Oxfordské univerzity čestný doktorát Univerzity v St Andrews čestný doktor Univerzity Umeå čestný doktor Humboldtovy univerzity … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Choť | Anna Söderblom (od 1894) |
| Děti | Helge Söderblom Sven Söderblom Staffan Söderblom Jon Olof Söderblom Brita Brilioth |
| Rodiče | Jonas Söderblom |
| Příbuzní |
Staffan Söderblom (vnuk ze synovy strany) Robert Söderblom (vnuk) |
| Funkce | uppsalský arcibiskup (1914–1931) seat 16 of the Swedish Academy (1921–1931) |
| Podpis |  |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lars Olof Jonathan Söderblom (15. ledna 1866 Trönö – 12. července 1931 Uppsala) byl švédský evangelický teolog a religionista, arcibiskup v Uppsale a nositel Nobelovy ceny míru. Byl představitelem moderní protestantské teologie a zabýval se dějinami náboženství se zaměřením na mazdaismus a staroíránské náboženství.
Život
Narodil se v Trönö. Jeho otec byl evangelickým duchovním. Když ukončil střední školu, začal navštěvovat roku 1883 univerzitu v Uppsale. Tři roky na to zde ukončil studium filozofie a roku 1892 dovršil studium teologie. Jakmile opustil školu, byl vysvěcen na luteránského kněze. Od roku 1894 pracoval na švédském velvyslanectví v Paříži, kde dále studoval. Ve Francii se potkal s protestantem Augustem Sabatierem, který měl na Söderbloma značný vliv.
Roku 1901 završil své studium rigorózní prací o mazdaistických představách eschatologie. Díky této práci byl ještě téhož roku povolán zpět do Uppsaly na tamější univerzitu, aby učil coby profesor dějin náboženství na speciální katedře tzv. teologické propedeutiky.
V roce 1912 mu bylo nabídnuto místo profesora dějin náboženství na Lipské univerzitě. Söderblom tuto nabídku přijal a rok na to zde vydal své nejvýznamnější religionistické dílo Natürliche Theologie und allgemeine Religionsgeschichte. Roku 1914 je jmenován arcibiskupem v Uppsale, tudíž na univerzitě končí. Roku 1930 dostává Nobelovu cenu míru a o rok později umírá.
Typologická metoda
Söderblomova šíře zájmu o náboženství byl velmi rozsáhlý, avšak nejvíce vynikal znalostmi z oblasti mazdaismu. Je také autorem vlastní verze o původu náboženství, kterou vidí ve třech na sobě nezávislých prvcích:
- pojem duše, tedy animismus
- pojem síly, tedy dynamismus
- pojem „nejvyšší bytosti“ (A. Lang a W. Schmidt)
Toto jsou tři možnosti, jak poznat existenci boha. Söderblom dále rozeznává tři typy náboženství:
- národní náboženství
- mysticismus nekonečna
- prorocké zjevení
Teologie a církev
Söderblom byl velkým znalcem a propagátorem ekumenismu a stoupencem teologického směru „evangelické katolicity“. Jako uppsalský arcibiskup r. 1928 instaloval slovenské evangelické biskupy Juraja Janošku a Dušana Fajnora.
Vyznamenání
Švédská vyznamenání
-
rytíř Řádu polární hvězdy – 1910[1]
-
komtur velkokříže Řádu polární hvězdy – 6. června 1919[2]
-
rytíř Řádu Serafínů – 6. června 1926[3]
Zahraniční vyznamenání
-
rytíř Řádu čestné legie – Francie, 1905[4]
-
rytíř Řádu svatého Olafa – Norsko, 1905[4]
-
velkokříž Řádu bílé růže – Finsko, 1921[5]
-
velkokříž Řádu Dannebrog – Dánsko, 1925[6]
-
velkokříž Řádu Spasitele – Řecké království, 1925[6]
-
velkokříž Řádu etiopské hvězdy – Etiopské císařství, 1931[7]
-
velkokříž Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 1931[7]
-
velkokříž Řádu svatého Olafa – 1931[7]
Odkazy
Reference
- ↑ 764 (Sveriges statskalender / 1915). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ 842 (Sveriges statskalender / 1921). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ 7 (Sveriges statskalender / 1931. Bihang). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ a b 349 (Sveriges statskalender / 1905). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ 493 (Sveriges statskalender / 1921). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ a b 509 (Sveriges statskalender / 1925). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ a b c 559 (Sveriges statskalender / 1931). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky)
Literatura
- Heller, Jan; Mrázek, Milan: Nástin religionistiky, (Praha: Kalich 2004).
- Horyna, Břetislav; Pavlincová, Helena: Dějiny religionistiky (Olomouc: Olomouc, 2001).
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nathan Söderblom
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nathan Söderblom na Wikimedia Commons
