Nahoprutka písečná

Nahoprutka písečná
Nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	nahoprutka (Teesdalia)
Binomické jméno
Teesdalia nudicaulis (L.) R.Br., 1812
Synonyma
Guepinia nudicaulis Iberis nudicaulis[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis) je drobná, v České republice vyhynutím ohrožená rostlina mající v oblibě sušší propustné půdy. Je to jediný druh rodu nahoprutka který se v ČR vyskytuje.

Výskyt

Tento druh se vyskytuje téměř v celé Evropě, od Velké Británie a Španělska na západě až po Bělorusko a Ukrajinu na východě. Na severu je rozšíření ohraničeno jihem Skandinávie a na jihu oblastmi Středozemního moře. Druhotně se rozšířil i do Severní Ameriky.

Nahoprutka písečná v Česku roste poměrně vzácně v oblastech nížin i podhůří, lze ji najít v okolí Třeboně, v Polabí a teplejších oblastech Podkrkonoší, na Moravě se neobjevuje vůbec. Vyskytuje se na vysychavých, dobře propustných půdách chudých na výživné látky, roste na písečných dunách, okrajích a světlinách borových lesů a podél pískových jam, na obdělávaných polích je typickou rostlinou kyselých, nevápněných, písčitých půd.^[2][3]

Popis

Jednoletá nebo ozimá bylina s lysou nebo řídce chlupatou lodyhou 10 až 20 cm vysokou vyrůstající z úzce vřetenovitého kořene. Přímá nebo vystoupavá lodyha může růst osamoceně nebo v trsu se 2 až 7 vedlejšími. Hlavní lodyha je obvykle bezlistá, postranní se mohou krátce větvit a jsou porostlé nečetnými listy. Listy přízemní růžice dlouhé 2 až  cm jsou v obrysu kopisťovité, nejdříve vyrostlé listy bývají celokrajné a později rostoucí jsou po obvodě lyrovitě laločné s tupým nebo zaokrouhleným zakončením úkrojků, poslední největší je trojúhelníkovitého tvaru. Přisedlé lodyžní listy jsou drobné, úzce kopinatého tvaru a po obvodě jsou celokrajné nebo s jedním či dvěma zoubky. Všechny listy mohou být lysé nebo řídce chlupaté.

Na koncích lodyh vyrůstají jednoduchá hroznovitá květenství tvořená drobnými 2 mm květy na 3 mm stopkách které se při dozrávání plodů prodlužují. Čtyři vejčité kališní lístky asi 1 mm dlouhé jsou zelené s bílým lemem. Úzce elipsovité korunní lístky asi 1 mm dlouhé bílé barvy jsou nestejně velké, dva vnitřní jsou delší než dva vnější. Šest čtyřmocných tyčinek čnících z květu má rozšířené nitky asi 1 mm dlouhé, semeník nese kratičkou čnělku s paličkovou bliznou. Ploidie nahoprutky písečné je 2n = 36.

Plod je obsrdčitě okrouhlá šešulka s úzkou přihrádkou, je dlouhá 3 až 4 mm, na horní straně plochá a na spodní vypouklá. Dozrává na odstálé až vodorovné stopce přibližně stejně dlouhé jako je šešulka. Vejčitá, zploštělá, světle hnědá a hladká semena asi 1,1 mm velká jsou v pouzdrech šešulek uložena obvykle po dvou a po navlhnutí silně slizovatí.

Nahoprutka písečná se rozmnožuje výhradně semeny. Ta klíčí buď na podzim a rostlinky zimu přečkávají ve formě listové růžice a kvetou časně zjara, nebo vyklíčí až na jaře a kvetou od léta až do podzimu.^[2][3][4][5]

Ohrožení

V současné době je v důsledku likvidace vhodných biotopů evidován trvalý pokles populace nahoprutky písečné a proto byla tato zařazena mezi silně ohrožené druhy jak "Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." (§1), tak i "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" (C2t). Na Slovensku je tento druh ((slovensky) tezdálka piesočná) považován dokonce za kriticky ohrožený.^[6][7]

• 
  Přízemní listy
• 
  Zrající šešulky
• 
  Semena

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu nahoprutka písečná na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření nahoprutky písečné v ČR

Zdroj