NGC 3675

NGC 3675
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ galaxie, astronomický rádiový zdroj, zdroj infračerveného záření, čočková galaxie a spirální galaxie
Třída SA(s)b[1]
Objevitel William Herschel
Datum objevu 14. ledna 1788
Rektascenze 11h 26m 8,6s[1]
Deklinace +43°35′9″[1]
Souhvězdí Velká medvědice (lat. UMa)
Zdánlivá magnituda (V) 10,0[2]
Úhlová velikost 5,9′×3,1′[2]
Vzdálenost 18,3 Mpc[3] (59,6 M[3] ly)
Plošná jasnost 13,0[2]
Poziční úhel 178°[2]
Rudý posuv 770±1 km/s[1]
Kupa galaxií Skupina galaxií Velká medvědice[4]
Fyzikální charakteristiky
Rozměr 90 000[5]ly
Označení v katalozích
New General Catalogue NGC 3675
IRAS IRAS F11234+4351 a IRAS 11234+4351
Uppsala General Catalogue UGC 6439
Principal Galaxies Catalogue PGC 35164
Jiná označení NGC 3675, UGC 6439, PGC 35164,[1]GC 2413[5]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 3675 je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice. Objevil ji William Herschel 14. ledna 1788.[5] Od Země je vzdálená přibližně 60 milionů světelných let[3] a pravděpodobně je členem Skupiny galaxií Velká medvědice,[4] nebo blízko ní tvoří vlastní malou skupinu galaxií spolu s NGC 3600 a UGC 6161.[6]

Na obloze se nachází 3° východně od hvězdy ψ UMa, její úhlová velikost je 5,9′×3,1′[2] a při své hvězdné velikosti 10[2] je dost jasná na to, aby byla vidět i menšími hvězdářskými dalekohledy.

V roce 1984 byla v této galaxii pozorována supernova, která dostala označení SN 1984R a dosáhla hvězdné velikosti 13.[7]

Reference

  1. ↑ a b c d e NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 3675 [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 3675 [online]. SEDS.org [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. S. 21. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2020-02-28]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI 10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode 2016AJ....152...50T. (anglicky) 
  4. ↑ a b POWELL, Richard. Atlas of the Universe: The Ursa Major Groups [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 3675 (= PGC 35164) [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ FOUQUE, P.; GOURGOULHON, E.; CHAMARAUX, P., et al. Groups of galaxies within 80 Mpc. II - The catalogue of groups and group members. S. 211–233. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Květen 1992 [cit. 2020-02-28]. Roč. 93, čís. 2, s. 211–233. Dostupné online. Bibcode 1992A&AS...93..211F. (anglicky) 
  7. ↑ List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 3675 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 3675 [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 3675 [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 3675 [online]. SEDS.org [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 3675 (= PGC 35164) [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Zdroj