Národní muzeum dějin Ázerbájdžánu

Národní muzeum dějin Ázerbájdžánu
Údaje o muzeu
Stát ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Adresa Baku, Ázerbájdžán
Založeno 1920
Zeměpisné souřadnice 40°22′10″ s. š., 49°50′24″ v. d.
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní muzeum dějin Ázerbájdžánu je centrální historické muzeum Ázerbájdžánu. Nachází se v Baku, v bývalém sídle ázerbájdžánského ropného magnáta a filantropa Zeynalabdina Tağıyeva. Bylo založeno v roce 1920 a návštěvníkům otevřeno v roce 1921.[1]

Historie

Budova muzea byla postavena v letech 1893–1902. Zámek ve stylu italské novorenesance je obrovský a zabírá celý městský blok. V některých částech budovy jsou čtyři patra. Navrhl ji polský architekt Józef Gosławski.

Ozdoby z mědi

Když Rudá armáda v dubnu 1920 vstoupila do Baku, Tağıyevovo sídlo - stejně majetek jiných ropných magnátů - bylo brzy zabaveno. Podle rozhodnutí lidového komisariátu SSSR byla budova určena jako muzeum už v červnu 1920, pouhé dva měsíce poté, co bolševici obsadili Baku.

V květnu 1934 bylo přijato zvláštní nařízení ke zlepšení výuky dějepisu a zeměpisu na školách nebo přesněji k vtloukání „výdobytků“ socialistické společnosti jejím členům s cílem vychovat příští generaci ve víře v ideologii totalitního režimu.[2] Marxistické chápání historie bylo podpořeno vznikem institucí historického výzkumu a dalších organizací. Kromě toho byly vytvořeny nové typy historických a regionálních muzeí, která inspirovala výuku a propagaci historie.

Od roku 1925 do 60. let, než byl archeologickou prací pověřen Ústav archeologie Akademie věd, byly základy vědeckého zkoumání starověkých materiálních a kulturních památek na území Ázerbájdžánu položeny pod vedením archeologů muzea (Davud Šarifov, Jevgenij Pachomov, Ishak Jafar-Zadeh, Movsum Salamov, Saleh Gazijev, Mammadali Husejnov).[2] Sbírka muzea se skládá z materiálů objevených při těchto vykopávkách a z etnografických výprav.

Architektura

Expozice muzea

Ve druhém patře rezidence jsou dva hlavní sály. Jeden je vyzdoben v orientálním (mauritánském) stylu a druhý v západním stylu. Orientální sál má obrovská okna ze skleněných desek, zlacené oblouky, ozdobné stěny, stropy a lustry. Linie v Západním sále jsou vzájemně kolmé - pravoúhlé .

Podle fotografií původního interiéru byl jednou z nejzdobnějších místností budoár Tağıyevovy ženy. Veškerý mobiliář a obrazy v této místnosti zmizely. Nezbylo nic kromě výzdoby zrcadlového mozaikového stropu. Během sovětské éry byly na dekorativní květinové vzory na stěnách naneseny čtyři vrstvy bílé barvy. Původní barva zůstala v hlavních sálech rezidence a plynutí času vydržela neuvěřitelně dobře. Barva byla vyrobena z jemně mletých skořápek vajec, stejně jako to dělali tvůrci byzantských ikon. Téměř o 100 let později si původní barvy uchovaly svou jemností a sofistikovanost zobrazených tvarů.[3]

Oddělení

Muzeum má více než 300 000 exponátů a zahrnuje následující oddělení:

  • Oddělení moderní historie
  • Oddělení etnografie
  • Oddělení starověké a středověké historie Ázerbájdžánu
  • Oddělení vědeckých exkurzí
  • Laboratoř restaurování muzejních exponátů
  • Fond numismatiky
  • Umělecký design
  • Knihovna

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku National Museum of History of Azerbaijan na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Azerbaijan National Committee of International Council of Museums (ICOM). www.icom.azeurotel.com [online]. [cit. 2020-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-03. 
  2. ↑ a b www.visions.az. Dostupné online. 
  3. ↑ National History Museum: Taghiyev's Residence Azerbaijan International Magazine

Externí odkazy

Zdroj