Mystacina větší

Jak číst taxoboxMystacina větší
alternativní popis obrázku chybí
Mystacina větší
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád letouni (Chiroptera)
Čeleď mystacinovití (Mystacinidae)
Rod mystacina (Mystacina)
Binomické jméno
Mystacina robusta
Dwyer, 1962
Rozšíření mystaciny větší
Rozšíření mystaciny větší
Rozšíření mystaciny větší
Synonyma
  • zemolez větší[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mystacina větší (Mystacina robusta) byl či je kriticky ohrožený druh náležící do čeledi mystacinovití (Mystacinidae) a rodu mystacina (Mystacina).[2] Místním jazykem se nazývala waitoreke.[3]

Vzhled

Mystacina větší byla středně velkým netopýrem, dosahovala velikosti kolem 9 cm, rozpětí křídel činilo až 31 cm a hmotnost až 35 g. Příbuznou mystacinu novozélandskou (M. tuberculata), k níž byla historicky řazena jako její poddruh, velikostí přesahovala i o třetinu. Vyznačovala se podsaditým tělem se špičatýma ušima a krátkým ocasem, srst měla hnědé zbarvení. Mystaciny nebyly příliš dobrými letci a málokdy vystoupaly do výšky větší než tři metry. Složená křídla mohla naopak sloužit jako „běžné“ přední končetiny a umožňovala jejich nositeli prodírat se podrostem.[4][5]

Biologie

Mystacina větší byla či je endemitem Nového Zélandu. Ze subfosilních záznamů vyplývá, že obývala Severní a Jižní ostrov, nicméně v době evropské kolonizace byl její výskyt omezen na ostrůvky v okolí Stewartova ostrova (jako ostrov Big South Cape).[6][3] Domovinu mystacin větších představovaly lesy, přičemž hřadovaly v jeskyních, norách mořských ptáků a možná také ve stromových dutinách.[4][6] O chování tohoto druhu se mnoho neví. Ve svém areálu výskytu zastupoval nebo zastupuje ekologickou roli hlodavců, kteří na ostrov nepronikli.[3] Asi tak hodinu až dvě po západu slunce začaly být mystaciny aktivní. Skladba potravy zůstala u mystaciny větší neznámá, nicméně očekává se, že se podobala složení potravy mystaciny novozélandské, tj. jídelníček zahrnoval členovce, ovoce, nektar a pyl, případně i ptačí holátka. Systém páření byl zřejmě monogamní, zdá se, že se rodiče pářili pouze jedenkrát za rok a narodilo se (duben–květen) jim jedno mládě.[4]

Ohrožení

Již zhruba v 19. století v době evropské kolonizace obývala mystacina svůj zmenšený areál výskytu[6] a poslední netopýři žili na ostrovech Big South Cape a blízkém ostrově Putauhina.[7] Pro mystacinu větší se stala hlavní hrozbou introdukce krys ostrovních (Rattus exulans).[6] Na ostrovy došlo v 60. letech 20. století k zavlečení krys a pokles byl velice rychlý. Mystaciny nebyly pozorovány už v roce 1967.[3] Roku 1988 mystacinu větší Mezinárodní svaz ochrany přírody označil za vyhynulou. Na obou ostrovech později došlo k vyhubení nepůvodních krys (populace mystacin novozélandských se rovněž po vyhubení nepůvodních predátorů stala stabilnější[7]) a po těchto krocích přišla hlášení o spatření netopýrů na Putauhině a na Big South Cape. Byla zaznamenána také echolokace, jíž mohl tento druh vydávat.[6] Došlo k přeřazení mezi kriticky ohrožené druhy[7] a v tomto ohledu je třeba nutně provést další průzkumy. Jakákoli zbývající populace by byla nepatrná, zahrnovala by méně jak 50 dospělců.[6]Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin mystacinu větší nezaznamenává.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b mystacina větší [online]. Biolib.cz [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d FULLER, Errol. Lost Animals: Extinction and the Photographic Record. Londýn: Bloomsbury Publishing Plc, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-7215-5. Kapitola Greater Short-tailed Bat. 
  4. ↑ a b c d BOYES, B. Mystacina robusta - New Zealand greater short-tailed bat [online]. Animal Diversity Web, 2006 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ GREATER SHORT-TAILED BAT [online]. TerraNature [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e f Mystacina robusta [online]. IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c VIERINGOVÁ, Kerstin; KNAUER, Roland. Ohrožené druhy zvířat. Překlad Helena Kholová. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2012. 304 s. ISBN 978-80-242-3180-8. S. 228–229. 

Externí odkazy

Zdroj