Myrtovka

Jak číst taxoboxMyrtovka
alternativní popis obrázku chybí
Myrtovka Myrrhinium atropurpureum
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď myrtovité (Myrtaceae)
Rod myrtovka (Myrrhinium)
Binomické jméno
Myrrhinium atropurpureum
Schott, 1827
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myrtovka[2] (Myrrhinium) je rod rostlin z čeledi myrtovité, jehož jediným zástupcem je druh Myrrhinium atropurpureum. Je to keř až strom s tuhými listy a červenými květy s velmi dlouhými tyčinkami. Květy jsou opylovány plodožravými pěvci, kteří konzumují dužnaté korunní lístky. Druh se vyskytuje v Jižní Americe od Kolumbie po Uruguay. Plody a korunní plátky jsou jedlé.

Popis

Myrtovka je keř nebo strom dorůstající výšky 3 až 8 metrů. Listy jsou jednoduché, kožovité, téměř přisedlé, 3 až 9 cm dlouhé a 1 až 2 cm široké. Čepel je eliptická až úzce eliptická, na okraji poněkud podvinutá, na vrcholu tupá nebo špičatá, na ploše žláznatě tečkovaná. Řapík je 1 až 2 mm dlouhý. Květy jsou čtyřčetné, uspořádané ve vrcholících vyrůstajících po několika ze starších větévek (kauliflorie). Češule je válcovitá až zvonkovitá. Kalich je složen ze 4 laloků 1 až 1,5 mm dlouhých a za plodu je vytrvalý. Koruna je červená, purpurově červená až červenohnědá, dužnatá. Korunní lístky jsou volné, obvejčité, na bázi široce nehetnaté, 3,5 až 5 mm dlouhé. Tyčinek je většinou 6 (4 až 8), mají červené, přímé, 12 až 18 mm dlouhé nitky a dlouze vyčnívají z květů. Čnělka je červená, nitkovitá, až 27 mm dlouhá, zakončená hlavatou, nezřetelně dvoulaločnou bliznou. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, se 2 komůrkami obsahujícími větší počet (5 až 14) vajíček. Plodem je bělavá, 5 až 6 mm dlouhá bobule obsahující několik semen Na vrcholu bobule je vytrvalý zbytek kalicha. Semena jsou asi 4 mm dlouhá, s tvrdým a lesklým osemením.[3][4]

Rozšíření

Myrtovka je rozšířena v Jižní Americe od Kolumbie a středního Ekvádoru po severní Argentinu, jižní Brazílii a Uruguay. Zplaněle roste i v některých jiných částech světa, např. v Kalifornii a Austrálii.[3][5][6] V oblastech původního rozšíření se vyskytuje v tropických a subtropických lesích.[7]

Ekologické interakce

Červené květy myrtovky jsou nevonné a nevytvářejí žádný nektar. Opylují je plodožraví ptáci (převážně pěvci), kteří konzumují sladké, dužnaté korunní lístky. Podobný způsob opylování je znám i u rodu aka (Acca). Z pěvců květy navštěvují někteří tyranovití (např. tyran bentevi), drozdec bělobrvý, lesňáček oranžovoprsý, tangary, drozdi, strnadovití a vlhovcovití. Z hmyzu byla na květech pozorována včela medonosná a pestřenky.[7]

  • Tyran bentevi
    Tyran bentevi
  • Lesňáček oranžovoprsý
    Lesňáček oranžovoprsý

Taxonomie

Rod Myrrhinium je v rámci čeledi myrtovitých řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Myrteae. Z Jižní Ameriky bylo popsáno celkem 7 druhů tohoto rodu, jejich rozlišovací znaky jsou však obskurní a překrývají se. V současné taxonomii je uznáván pouze jeden druh.[3]

Význam

Plody a korunní plátky myrhovky jsou jedlé. Druh má potenciál jako tropická či subtropická okrasná dřevina. Listy se používají v tradiční medicíně při cukrovce a ke snížení cholesterolu.[3][8] Rostlina není udávána ze žádné české botanické zahrady.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  3. ↑ a b c d MACBRIDE, J. Francis. Flora of Peru. Myrtaceae. Fieldiana. Jun. 1941, čís. 13(4) p.1. 
  4. ↑ LANDRUM, Leslie R.; KAWASAKI, Maria Lúcia. The genera of Myrtaceae in Brazil: An illustrated synoptic treatment and identification keys. Brittonia. Oct 1997, čís. 49(4). 
  5. ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  6. ↑ RANDALL, R.P. The introduced flora of Australia and its weed status. [s.l.]: CRC for Australian Weed Management, 2007. ISBN 978-1-920932-60-2. (anglicky) 
  7. ↑ a b ROITMAN, G. German et al. Pollination biology of Myrrhinium atropurpureum (Myrtaceae): Sweet, fleshy petals attract frugivorous birds. Biotropica. Jun. 1997, čís. 29(2). 
  8. ↑ SCHWIRKOWSKI, Paulo. Flora SBS. Myrrhinium atropurpureum - Pau-ferro [online]. [cit. 2016-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16. (portugalsky) 
  9. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj