Myodocarpaceae

Jak číst taxoboxMyodocarpaceae
alternativní popis obrázku chybí
Myodocarpus pinnatus
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád miříkotvaré (Apiales)
Čeleď Myodocarpaceae
Doweld, 2001
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myodocarpaceae je malá čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu miříkotvaré (Apiales). Jsou to dřeviny s květy v nápadných kulovitých okolících, rostoucí především na Nové Kaledonii.

Charakteristika

Myodocarpaceae jsou povětšině stromy se střídavými složenými (řidčeji jednoduchými) listy nahloučenými na koncích větví. Složené listy jsou lichozpeřené, s celokrajnými nebo zubatými či pilovitými lístky. Květy jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné nebo funkčně jednopohlavné, ve vrcholových latách složených z okolíků. Kališní lístky jsou na bázi srostlé v krátkou trubku, korunní lístky jsou volné. Tyčinek je 5. Semeník je spodní, srostlý ze 2 plodolistů, se 2 volnými čnělkami. Plodem je peckovice korunovaná vytrvalým kalichem (Delarbrea) nebo křídlatý schizokarp (Myodocarpus).[1][2]

Rozšíření

Čeleď Myodocarpaceae zahrnuje 19 druhů ve 2 rodech. Je rozšířena od východní Malajsie po severovýchodní Austrálii a Novou Kaledonii.[1]

Taxonomie

Čeleď Myodocarpaceae byla popsána v roce 2001. Oba rody byly předtím součástí čeledi aralkovité (Araliaceae). S ní měly společný především dřevnatý charakter a některé znaky byly blíže čeledi miříkovité (Apiaceae): semeník ze dvou plodolistů, korunní lístky se zahnutým vrcholem, poltivé plody.[2]

Podle kladogramů APG jsou Myodocarpaceae sesterskou větví čeledi miříkovité (Apiaceae).[1]

Přehled rodů

Delarbrea, Myodocarpus[3]

Reference

  1. a b c STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b LOWRY, Porter P. et al. Adansonia: Inclusion of the endemic New Caledonian genus Pseudosciadium in Delarbrea (Apiales, Myodocarpaceae). Paris: Publications Scientifiques du Muséum national d’Histoire naturelle, 2004. 
  3. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj