Muchomůrka šedivka

Muchomůrka šedivka
	Muchomůrka šedivka
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusé (Basidiomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	lupenotvaré (Agaricales);
Čeleď	štítovkovité (Pluteaceae);
Rod	muchomůrka (Amanita);
Binomické jméno
	Amanita spissa;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muchomůrka šedivka (Amanita spissa) je houba z čeledi štítovkovité. Tato jedlá houba je snadno zaměnitelná s muchomůrkou tygrovanou, která je halucinogenní a jedovatá.

Popis

Klobouk má v průměru 5–13 cm, v mládí je kulovitý nebo poněkud vejčitý, později plochý, hnědavý, velmi pokrytý bělavými nebo mírně našedlými strupy, okraj je hladký, nerýhovaný. Závoj je blanitý, bělavý, prsten je mohutný, bílý, odstárlý, zřetelně hustě rýhovaný. Lupeny jsou husté a bílé.

Třeň bývá mohutný, plný a válcovitý, zakončený mohutnou hlízou.

Dužina je bílá, neměnná.

Chuť a vůně

Muchomůrka šedivka má vůni podobnou pachu syrových brambor. Chuť je mírná. Je jedlá, pro riziko záměny se však její sběr příliš nedoporučuje.

Výskyt

Roste velmi hojně v červenci až listopadu v lesích všech typů,hlavně v jehličnatém.

Možnost záměny

Pozor na záměnu s jedovatou muchomůrkou tygrovanou. Tato houba je halucinogenní a velké množství lidí si ji spletlo s touto jedlou houbou.^[1]^[2] Muchomůrka šedivka má na rozdíl od muchomůrky tygrované zřetelně hustě/jemně rýhovaný prsten. Nemá kalich/pochvu, ale hlízu.