Mračňák

Jak číst taxoboxMračňák
alternativní popis obrázku chybí
Květ mračňáku Abutilon x hybridum
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď slézovité (Malvaceae)
Rod mračňák (Abutilon)
Mill., 1754
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květy mračňáku Abutilon megapotamicum

Mračňák (Abutilon) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi slézovité (Malvaceae). Jsou to byliny i dřeviny s nápadnými květy a jednoduchými listy s dlanitou žilnatinou, rozšířené zejména v tropech a subtropech. Do České republiky je zřídka jako plevel zavlékán mračňák Theophrastův. Některé druhy a hybridy jsou pěstovány jako okrasné rostliny, mračňák Theophrastův je v Asii pěstován pro vlákna.

Popis

Mračňáky jsou byliny, polokeře, keře nebo nevelké stromy s jednoduchými střídavými listy. Listy jsou většinou celistvé nebo výjimečně dlanitě laločnaté, řapíkaté, s dlanitou žilnatinou. Báze listů je srdčitá, na okraji jsou vroubkované nebo pilovité. Palisty jsou většinou opadavé. Květy jsou žluté nebo oranžové, řidčeji červené, často s tmavým středem, jednotlivé, v párech nebo v chudých okolících, které mohou být uspořádané ve vrcholových latách. Kalich je zvonkovitý, s 5 laloky. Kalíšek není vyvinut. Koruna je nálevkovitá až kolovitá, výjimečně trubkovitá, složená z 5 na bázi srostlých korunních lístků. Tyčinek je mnoho a jsou nahloučené na konci dlouhé trubičky vzniklé srůstem nitek. Semeník je svrchní, srostlý obvykle ze 7 až 20 plodolistů. V každém plodolistu je 2 až 9 vajíček. Čnělka je na konci rozvětvená, počet ramen odpovídá počtu plodolistů. Plod je poltivý (schizokarp), kulovitý až polokulovitý, za zralosti se rozpadající na 7 až 20 plůdků (merikarpií). Semena jsou ledvinovitá, lysá nebo lehce chlupatá.[1]

  • Květ mračňáku Abutilon menziesii
    Květ mračňáku Abutilon menziesii
  • List a květ mračňáku Abutilon pictum
    List a květ mračňáku Abutilon pictum
  • Plod mračňáku Theophrastova
    Plod mračňáku Theophrastova

Rozšíření

Rod mračňák zahrnuje asi 200 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Některé druhy se rozšířily jako plevelné rostliny v tropických oblastech celého světa.[1] V Evropě se vyskytuje jediný druh, mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti), rozšířený od východního Středomoří po východní Asii.[2][3] V Jižní Americe se mračňáky vyskytují zejména v sušších vnitřních údolích And.[4]

V České republice není žádný druh původní, jako málo významný plevel je do teplejších oblastí zřídka zavlékán mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti).[2]

Rozlišovací znaky

Od většiny jiných podobných slézovitých rostlin se mračňák liší nepřítomností kalíšku na květech a poltivými plody, rozpadajícími se na plůdky obsahující více semen. Charakteristický je též tvar plodů.[2][4]

Zástupci

Význam

Květ mračňáku Abutilon palmeri

Některé druhy mračňáku jsou pěstovány jako okrasné rostliny, zejména Abutilon pictum.[1] V České republice se jako pokojové rostliny pěstují zejména kříženci několika vesměs jihoamerických druhů, označované většinou jako Abutilon x hybridum.[2] V tropech a subtropech se jako okrasné rostliny pěstují americké druhy Abutilon chittendenii, A. megapotamicum a A. palmeri.[6] V českých botanických zahradách se lze zřídka setkat s některými dalšími druhy, jako je Abutilon sonneratianum či A. darwinii.[7]

Mračňák Theophrastův (A. theophrasti) je v Asii pěstován pro lýko, z něhož se zhotovují hrubší tkaniny, pytle a podobně. Má využití i jako léčivá rostlina a zdroj oleje.[8][1]

Reference

  1. ↑ a b c d TANG, Ya; GILBERT, Michael G.; DORR, Laurence J. Flora of China: Abutilon [online]. [cit. 2015-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. 
  3. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  5. ↑ Biolib [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  7. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 

Externí odkazy

Zdroj