Moungi Bawendi

Moungi Bawendi
Narození 15. března 1961 (62 let)
Paříž, Francie
Alma mater Harvardova univerzita
Chicagská univerzita
Pracoviště Massachusettský technologický institut
Obory chemie, kvantová chemie
Ocenění Nobelova cena za chemii
Rodiče M. Salah Baouendi
Web nanocluster.mit.edu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moungi Gabriel Bawendi (arabsky منجي الباوندي‎, Mundží al-Báwindí‎; * 15. března 1961 Paříž)[1][2] je americký chemik tunisko-francouzského původu.[3] V současnosti působí jako profesor na Massachusettském technologickém institutu.[4] V roce 2023 získal spolu s Louisem Brusem a Alexejem Jekimovem Nobelova cenu za chemii za „za objev a syntézu kvantových teček“.

Životopis

Bawendi se narodil v Paříži ve Francii jako syn tuniského matematika Mohammeda Salaha Baouendiho. Po pobytu ve Francii a Tunisku emigroval spolu s rodinou do USA.[5] Žili ve West Lafayette v Indianě, kde jeho otec pracoval na Purdueově univerzitě.[5] V roce 1978 absolvoval střední školu ve West Lafayette.[6]

V roce 1982 získal titul Bachelor of Arts na Harvardově univerzitě.[7]

Výzkum

V roce 1988 získal titul Ph.D. v oboru chemie na Chicagské univerzitě[8] pod vedením Karla Freeda a Takeshiho Oky.[9] Spolu s Freedem se věnoval teoretické fyzice polymerů[10] a s Okou pracoval na experimentech s horkými pásy H3+.[11]

Během postgraduálního studia pracoval v Bellových laboratořích, kde ho Louis Brus seznámil s výzkumem kvantových teček.[10] Po ukončení postgraduálního studia pracoval s Brusem v Bellových laboratořích jako postdoktorand.[12]

V roce 1990 nastoupil na Massachusettský technologický institut[13] a v roce 1996 se stal profesorem.[12] Bawendi je vůdčí osobností výzkumu a vývoje kvantových teček[8] a v letech 2000–2010 patřil mezi nejcitovanější chemiky desetiletí.[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moungi Bawendi na anglické Wikipedii.

  1. ↑ TISS, Mohsen. Le Tunisien Moungi G. Bawendi parmi les lauréats du prix Nobel de chimie. Tunisie Numerique [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ Le Tunisien Moungi Bawendi parmi le trois Prix Nobel de chimie 2023. Kapitalis [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. ↑ DEVLIN, Hannah. Scientists share Nobel prize in chemistry for quantum dots discovery. The Guardian [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Moungi Bawendi. Massachusettský technologický institut [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-21. 
  5. ↑ a b BAKLOUTI, Ali; EL KACIMI, Aziz; KALLEL, Sadok, Nordine Mir. Analysis and Geometry: MIMS-GGTM, Tunis, Tunisia, 2014. In Honour of Mohammed Salah Baouendi. Heidelberg: Springer Science+Business Media, 2015. Dostupné online. ISBN 9783319174426. 
  6. ↑ Distinguished West Lafayette Alumni to Return for Wall of Pride Celebration. wlsef.org [online]. 2022-04-07 [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ HON, Keone. Prof. Bawendi Recalls Life as a Student, Gives Advice to Frosh. The Tech [online]. 2008-08-29 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Press release. www.nobelprize.org [online]. [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ BAWENDI, Moungi Gabriel. From the Biggest to the Smallest Polyatomic Molecules: Statistical Mechanics and Quantum Mechanics in Action. www.proquest.com [online]. 1988-09-22 [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b LERNER, Louise. UChicago alum Moungi Bawendi shares Nobel Prize in Chemistry for discovery of quantum dots. news.uchicago.edu [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ OKA, Takeshi. My 45 Years of Astrochemistry: Memoirs of Takeshi Oka. S. 9308–9313. The Journal of Physical Chemistry A [online]. 2013-10-03 [cit. 2023-10-05]. S. 9308–9313. Dostupné online. ISSN 1089-5639. DOI 10.1021/jp4035826. PMID 24490724. 
  12. ↑ a b Names of purported Nobel chemistry prize winners inadvertently released. Reuters [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ Names of purported Nobel chemistry prize winners inadvertently released. Reuters [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ TOP 100 CHEMISTS, 2000-2010. Thomson Reuters [online]. [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj