Moritz von Steinsberg

Moritz von Steinsberg
Velitel 1. armádního sboru
Ve funkci: 1907 – 1910
Předchůdce	Adolf Horsetzky von Hornthal
Nástupce	Josef von Weigl
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1907), polní podmaršál (1901), generálmajor (1907)
Narození	9. února 1851 Krakov
Úmrtí	28. ledna 1933 (ve věku 81 let) Vídeň
Profese	důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moritz von Steinsberg (9. února 1851 Krakov – 28. ledna 1933 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie vstoupil do c. k. armády v roce 1870, sloužil u různých posádek jako štábní důstojník, uplatnil se také v diplomacii. V roce 1901 byl povýšen do šlechtického stavu, v armádě nakonec dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra (1907), kariéru završil jako zemský velitel pro Halič a severní Moravu (velitel 1. armádního sboru 1907–1910). V roce 1910 byl penzionován a od té doby žil v soukromí.

Životopis

Narodil se do rodiny poštovního úředníka, studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil v roce 1870 jako poručík u 30. pěšího pluku. V letech 1873–1875 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl přidělen k důstojnickému sboru generálního štábu. V roce 1877 byl povýšen na kapitána a v roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny, poté jako štábní důstojník působil postupně u několika armádních sborů. V roce 1888 byl povýšen na majora a v letech 1888–1890 zastával funkci vojenského attaché v Bělehradě.^[1][2] V roce 1890 byl přeložen k pěšímu pluku č. 12 a jako plukovník (1892) byl šéfem štábu 9. armádního sboru v Josefově.^[3]

V roce 1897 byl povýšen na generálmajora a v letech 1897–1901 velel 23. jezdecké brigádě v Krakově.^[4] Od roku 1901 byl velitelem 27. pěší divize v Košicích a téhož roku dosáhl hodnosti polního podmaršála.^[5] Jako velitel 17. pěší divize byl v roce 1903 přeložen do Velkého Varadína, kde strávil dva roky,^[6] poté byl velitelem 29. pěší divize v Terezíně.^[7] V roce 1907 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v letech 1907–1910 byl velitelem 1. armádního sboru v Krakově, respektive zemským velitelem pro západní Halič, Slezsko a severní Moravu,^[8][9] o rok později obdržel ještě identickou hodnost generála pěchoty (1908).^[10] V roce 1910 odešel do výslužby^[11] a od té doby žil v soukromí ve Vídni.

Jeho mladší bratr Alfred Steinsberg (1862–1919) sloužil také v armádě, jako brigádní velitel se zúčastnil první světové války a v roce 1918 dosáhl hodnosti generálmajora.

Tituly a ocenění

V roce 1901 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř (Ritter von Steinsberg). Jako velitel armádního sboru byl v roce 1907 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.^[12] Od roku 1907 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 100 v Krakově.^[13] Během své vojenské služby obdržel několik vyznamenání, byl nositelem Řádu železné koruny I. a III. třídy, rytířem Leopoldova řádu, dále získal Vojenský záslužný kříž a Vojenskou záslužnou medaili. Během diplomatického působení v Srbsku získal Řád bílého orla IV. třídy a Řád Takova IV. třídy.^[14]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Moritz von Steinsberg in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950

Zdroj