Mohsova stupnice

Mohsova stupnice tvrdosti vyjadřuje schopnost jednoho materiálu rýt do druhého. Byla vytvořena německým mineralogem Friedrichem Mohsem a slouží k určení tvrdosti látek.

Základní vlastnosti

Tvrdost je vektorová fyzikální vlastnost, která je definovaná jako odpor proti vnikání cizího tělesa, který vynakládá látka. Závislá je na struktuře krystalů, přesněji řečeno na pevnosti vazeb mezi částicemi v látce. Platí pro ni několik základních obecných podmínek:

  • tvrdost roste s klesající vzdáleností jednotlivých iontů ve struktuře;
  • roste s větší pravidelností krystalové mřížky;
  • roste s mocenstvím iontů respektive s násobností vazby;
  • roste s podílem iontové vazby ve smíšených vazbách;
  • krystalové agregáty (drúzy) jsou obvykle měkčí než samostatný krystal.
Tvrdost Minerál Chemický vzorec Absolutní tvrdost Obrázek
1 mastek Mg3Si4O10(OH)2 1
2 sůl kamenná nebo sádrovec CaSO4·2H2O 3
3 kalcit – vápenec CaCO3 9
4 fluorit (kazivec) CaF2 21
5 apatit Ca5(PO4)3(OH,Cl,F) 48
6 ortoklas (živec) KAlSi3O8 72
7 křemen SiO2 100
8 topaz Al2SiO4(F,OH)2 200
9 korund Al2O3 400
10 diamant C 1600

Pro běžné použití v praxi je dobré se orientovat v základní tvrdosti předmětů v běžném dosahu. Například nehet má tvrdost 1,5–2, mince 3,4–4, kapesní nůž přibližně 5, a pokud minerál zanechává rýhu ve skle, má tvrdost vyšší než 5.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Zdroj