Mohrova sůl

Hexahydrát síranu amonno-železnatého
Obecné
Systematický název	Hexahydrát síranu amonno-železnatého
Triviální název	Mohrova sůl
Anglický název	Ammonium iron(II) sulfate
Německý název	Ammoniumeisen(II)-sulfat
Funkční vzorec	(NH4)2Fe(SO4)2·6H2O
Sumární vzorec	FeH20N2O14S2
Vzhled	Světle zelená krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	7783-85-9
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	233-151-8
PubChem	24863
SMILES	[NH4+].[NH4+].[O-]S(=O)(=O)[O-].[O-]S(=O)(=O)[O-].[Fe+2]
InChI	InChI=1S/Fe.2H3N.2H2O4S/c;;;2*1-5(2,3)4/h;2*1H3;2*(H2,1,2,3,4)/q+2;;;;/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	392,14 g/mol
Hustota	1,86 g/cm3
Bezpečnost
Dráždivý (Xi)
R-věty	R36/37/38
S-věty	S24/25
Teplota vznícení	Nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mohrova sůl (systematickým názvem hexahydrát síranu amonno-železnatého, vzorec (NH₄)₂Fe(SO₄)₂·6H₂O) je chemická sloučenina, která patří mezi podvojné sírany typu M^I₂M^II(SO₄)₂·6H₂O, tzv. schoenity. Používá se jako mořidlo^[zdroj?] a své uplatnění má i v analytické chemii.

Mohrova sůl tvoří světle zelené až zelenomodré krystaly uspořádané v monoklinické mřížce. Krystalovou vodu ztrácí při zahřátí nad 100 °C, amoniak odštěpuje při teplotách nad 170 °C. Za běžných podmínek se jedná o velmi stálou látku, ve které je železnatý ion odolný vůči oxidaci vzdušným kyslíkem (například síran železnatý je vůči této oxidaci náchylnější). Tato stálost z ní činí látkou běžně využívanou v manganometrii,^[1] kde se využívá pro stanovení titru manganistanu draselného následující reakcí:^[2]

5 Fe²⁺ + MnO -
4  + 8 H⁺ → 5 Fe³⁺ + Mn²⁺ + 4 H₂O

Mohrovu sůl je možné připravit reakcí roztoků síranu železnatého (zelené skalice) a síranu amonného ve stechiometrickém množství.

(NH₄)₂SO₄ + FeSO₄·7H₂O → (NH₄)₂Fe(SO₄)₂·6H₂O + H₂O

• Karl Friedrich Mohr (1806–1879) – německý chemik

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mohrova sůl na Wikimedia Commons

Zdroj