Modlivý důl (Svojkov)

Skalní kaple v Modlivém dole
Skalní kaple v Modlivém dole zasvěcená Panně Marii Lourdské
Skalní kaple v Modlivém dole zasvěcená
Panně Marii Lourdské
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Česká Lípa
Obec Svojkov
Lokalita Modlivý důl
Souřadnice 50°43′35,04″ s. š., 14°36′15,48″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát českolipský
Farnost Sloup v Čechách
Užívání příležitostné
Současný majitel ČR, Lesy České republiky, s.p.
Specifikace
Stavební materiál pískovec
Další informace
Adresa Svojkov
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Historická pohlednice (kolem roku 1915): průčelí skalní kaple (upravené v roce 1836) a skalní výklenek – oratorium
Historická pohlednice (kolem roku 1914): průběh bohoslužby ve skalní kapli

Modlivý důl je poutní místo se skalní kaplí u obce Svojkov na Českolipsku, je i zalesněným údolím s mnoha pískovcovými skálami na jihozápadní straně kopce Slavíček. Skalní kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Popis lokality

Na severovýchod 12 km od okresního města Česká Lípa mezi obcemi Sloup v Čechách a Svojkov je jeden z kopců severní části Ralské pahorkatiny Slavíček vysoký 538[2] m n. m. Kopec je na katastru č. 750 654 obce Sloup v Čechách, je zalesněný a vede na něj vyznačená odbočka z turistické trasy. Jižně od něj je kopec Tisový vrch (540[2] m n. m.). Oba jsou odděleny údolím – Modlivým dolem, jehož JZ nižší konec začíná v obci Svojkov. Celý důl (údolí) patří do katastru č. 761 214 obce Svojkov. Mezi Modlivým dolem a Slavíčkem je výše v terénu sedlo zvané Sedlo pod Slavíčkem. Pod oběma vrcholy je celá skupina pískovcových Svojkovských skal vč. věží (např. Českolipská či Novoborská věž), využívaných horolezci.[3][4]

Historie

Dříve se údolí jmenovalo Smolný důl (Pechgraben), protože zde uhlíři měli své milíře a smolné pece, v nichž vařili kolomaz.[5][6]

Protože se o dole tradovalo několik pochmurných pověstí (motivem byla láska a smrt), čeledín ze statku v roce 1704 pověsil v údolí obrázek Panny Marie a Ježíše. V roce 1760 pomocník sládka ze svojkovského pivovaru Metzer zde pověsil obrázek nový, vysvěcený.[7]. Místo začali navštěvovat pocestní a začali šířit pověsti o zázracích. Roku 1772 zbožná hraběnka Cervelliová (paní Czerwelli ze Svojkova) nechala postavit dřevěnou kapličku a do ní pověsit proslulý obrázek. Už téhož roku sem bylo vypraveno z České Lípy první procesí. Koncem 18. století tuto původní kapličku nechala hraběnka Alžběta Kinská nahradit kapličkou vytesanou ve skále. Práci provedli zedník Josef Sacher ze Svojkova.[8][9]

Církev procesí ke kapli odmítala jako modlářství, přes faráře ve Sloupu, který nelibě nesl, že mu věřící občas místo do kostela chodili do lesa, byly odstraňovány lístečky modlících se prosebníků a další výzdoba. Instalované sochy svatých byly přeneseny v roce 1807 do kostela ve Sloupu. Proto na čas velká procesí do dolu ustala. Až morová epidemie podnítila roku 1832 konání nového procesí na tato místa. V roce 1836 sochař Antonín Wagner ze Sloupu v kapli upravil průčelí do gotické podoby, do kaple byl umístěn obraz Panny Marie od Eugenie Hauptmann – Sommerové. Kolem kaple byly zavěšeny svaté obrázky. Další velké procesí z České Lípy při moru bylo zaznamenáno roku 1850. Pomodlit se sem jezdíval v letech 1840 až 1850 i excísař Ferdinand V. Dobrotivý ze svého zámku v nedalekých Zákupech. Koncem 19. století byla kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské a roku 1903 na pokyn hraběnky Kinské upravena jako lourdská jeskyně. Ze Svojkova od myslivny byla upravena křížová cesta.[10][11]

Během II. světové války a v letech po ní bylo poutní místo vč. křížové cesty poničeno, mnoho věcí se ztratilo. V roce 2001 byla na oltář dodána a vysvěcena nové socha Panny Marie na místo původní ukradené.[12] Dnes je součástí areálu i křížová cesta s kopiemi původních obrazů.[13]

V posledních letech se každého 1. května k zahájení mariánského měsíce zde koná mše svatá. Několikrát ji celebroval biskup Josef Koukl.[14][15]

Na skále naproti kapli byl založen malý horolezecký hřbitov, kde jsou dvě jména. Okolní skály jsou častým cílem horolezců.[10]

Více o dole

Na konci rokle bylo postaveno dlouhé schodiště k oratoriu, což byl upravený výklenek ve skále se skalní plastikou ukřižování. Zhotovil ji sochař Josef Max starší ze Sloupu. Plastika se nezachovala. Na počátku údolí u Svojkova byl na počátku křížové cesty postaven kříž. U něj je odbočka k Svojkovským skalám a na ní je upravená tůňka Pramen u Strážce.

Roklí – dolem vedou turisticky značené cesty, kterými se lze dostat i na vrchol kopce Slavíček. Mimo mezinárodní dálkové červené E10 a sloupské okružní přes celý důl až k Záhořínské rokli vede ze Zákup 11 km dlouhá turistická značená trasa 3953.[16]

Fotogalerie

  • Modlivý důl u Svojkova
  • Rozcestník na vstupu do Modlivého dolu od Svojkova

    Rozcestník na vstupu do Modlivého dolu od Svojkova

  • Pramen „u Strážce“ na začátku dolu

    Pramen „u Strážce“ na začátku dolu

  • Skalní kaple zasvěcená Panně Marii Lourdské

    Skalní kaple zasvěcená Panně Marii Lourdské

  • Socha Panny Marie Lourdské v kapli

    Socha Panny Marie Lourdské v kapli

  • Skála proti kapli – symbolický hřbitov horolezců

    Skála proti kapli – symbolický hřbitov horolezců

  • Oratorium v závěru Modlivého dolu

    Oratorium v závěru Modlivého dolu

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-08]. Identifikátor záznamu 139190 : Kaple skalní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Českolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola Z České Lípy přes Sloup až do Pihele tmavýho, s. 32. 
  4. ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  5. ↑ Českolipsko průvodce, str. 32
  6. ↑ Modlivý důl. Českopis. Březen 2008, roč. 3, čís. 3, s. 12. ISSN 1801-7258. 
  7. ↑ Českolipsko průvodce , str. 32
  8. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Modlivý důl, s. 104. 
  9. ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola V Modlivém dole, s. 177. 
  10. ↑ a b Časopis Českopis, str.12
  11. ↑ TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 5. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-289-4. Kapitola Modlivý důl, s. 84. 
  12. ↑ Českolipsko do kapsy , str. 106
  13. ↑ Náboženství na cestách: Modlivý důl : Dingir, 24. 10. 2022
  14. ↑ Máchův kraj, str. 177
  15. ↑ Českolipsko průvodce, str. 33
  16. ↑ Mapa KČT 14

Související články

Externí odkazy

Zdroj