Mnohozubcovití

Jak číst taxoboxMnohozubcovití
alternativní popis obrázku chybí
Pruhoun novozélandský
(Gollum attenuatus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída paryby (Chondrichthyes)
Nadřád žraloci (Selachimorpha)
Řád žralouni (Carcharhiniformes)
Čeleď mnohozubcovití (Pseudotriakidae)
T. N. Gill, 1893
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mnohozubcovití (Pseudotriakidae) je malá čeleď žraloků z řádu žralouni (Carcharhiniformes).

Výskyt

Areál rozšíření mnohozubcovitých zabírá severní Atlantik, západ Indického oceánu a západní a centrální Pacifik včetně Nového Zélandu.[1] Zástupce mnohozubcovitých (mnohozubec atlanský) byl v roce 2018 poprvé zaznamenán v jihovýchodním Atlantiku.[2]

Charakteristika

Velikost mnohozubcovitých se pohybuje mezi 56–295 cm. Zbarvení těla je většinou od šedé přes hnědou po černou. Mají dvě hřbetní ploutve, kdy první je více či méně prodloužená. Ocas má jen nepatrný až absentní spodní lalok.[3]Mžurka je rudimentární. Spirální řasa je velká.[1]

Jsou vejcoživorodí. Nejméně u 3 druhů je přítomna oofagie – embrya se v děloze živí jinými vajíčky.[3]

Systematika

Čeleď vytyčil americký ichtyolog Theodore Gill v roce 1893.[4] Rod Gollum byl původně řazen k pruhounovitým (Proscylliidae), avšak moderní analýzy jej zařazují mezi mnohozubcovité.[5] K mnohozubcovitým se tak řadí následují rody a druhy:[4]

  • Gollum Compagno, 1973
    • Gollum attenuatus (Garrick, 1954) – pruhoun novozélandský
    • Gollum suluensis Last & Gaudiano, 2011
  • Planonasus Weigmann, Stehmann & Thiel, 2013
    • Planonasus indicus Ebert, Akhilesh & Weigmann, 2018
    • Planonasus parini Weigmann, Stehmann & Thiel, 2013
  • Pseudotriakis de Brito Capello, 1868
    • Pseudotriakis microdon – mnohozubec atlanský

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 70. (anglicky) 
  2. ↑ CLERKIN, Paul J.; EBERT, David A. First southeastern Atlantic record of the false catshark, Pseudotriakis microdon (Carcharhiniformes: Pseudotriakidae). Marine Biodiversity. 2018-09-01, roč. 48, čís. 3, s. 1607–1609. Dostupné online [cit. 2023-12-28]. ISSN 1867-1624. DOI 10.1007/s12526-016-0594-y. (anglicky) 
  3. ↑ a b EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 453. (anglicky) 
  4. ↑ a b Pseudotriakidae Gill, 1893. www.marinespecies.org [online]. World Register of Marine Species [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ LÓPEZ, J. Andrés; RYBURN, Julie A.; FEDRIGO, Olivier. Phylogeny of sharks of the family Triakidae (Carcharhiniformes) and its implications for the evolution of carcharhiniform placental viviparity. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2006-07-01, roč. 40, čís. 1, s. 50–60. Dostupné online [cit. 2023-12-28]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2006.02.011. 

Literatura

  • EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj