Minová pole v Bosně a Hercegovině

Výstražná cedule nášlapných min v Bosně a Hercegovině

Minová pole v Bosně a Hercegovině jsou vážným následkem bosenské války, která probíhala v letech 1992 až 1995. Během tohoto období všechny tři znepřátelené strany (ARBiH, HVO a VRS) nastražily pozemní miny poblíž současných hranic politických entit. V důsledku toho má země nejvážnější problémy s pozemními minami na světě. Ačkoli úsilí o odstranění nášlapných min v celé zemi pokročilo a počet úmrtí souvisejících s minami se každým rokem neustále snižuje, stále je v Bosně a Hercegovině mnoho lidí zabito nebo utrpí zranění způsobená nevybuchlou municí. Pro místní obyvatele je zamoření překážkou socioekonomického rozvoje a přístupu k živobytí. To je důležité, protože Bosna a Hercegovina zůstává ekonomicky křehká a je jednou z nejchudších zemí v Evropě. Více než 60 procent populace žije ve venkovských oblastech a je závislých na přístupu k půdě pro zemědělství, pastvu dobytka, lov, kacení dřeva a sběr bylin. Navzdory hrozbě nášlapných min se lidé odvažují do kontaminovaných oblastí z ekonomické nutnosti.[1]

Oběti pozemních min

Situace s nášlapnými minami v BaH v září 2008

Od roku 1992 do roku 2008 bylo pozemními minami nebo nevybuchlou municí zabito nebo zraněno 5 005 lidí. Válečné ztráty činily 3 339 zabitých a zraněných. Počet obětí v době míru, od roku 1996 do roku 2008 je 1 666, z nichž 486 bylo smrtelných. Od roku 1996 do roku 2017 bylo zraněno více než 1 750 lidí, z nichž nejméně 612 bylo smrtelných.[2] Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže tvoří asi 15 % všech obětí nášlapných min děti.[3]

Oběti pozemních min v Bosně a Hercegovině 1996-2023[4][5]
Rok Mrtví Zranění Celkem
1996 110 552 662
1997 88 202 290
1998 60 80 149
1999 38 57 95
2000 35 65 100
2001 32 55 87
2002 26 46 72
2003 23 31 54
2004 16 27 43
2005 10 9 19
2006 18 17 35
2007 8 22 30
2008 34 30 39
2009 9 19 28
2010 6 8 14
2011 9 14 23
2012 9 3 12
2013 3 10 13
2014 6 11 14
2015 1 0 1
2016 6 6 12
2017 3 4 7
2018 1 3 4
2019 2 3 5
2020 0 0 0
2021 3 0 3
2022 1 0 1
2023 1 0 1
2024 0 0 0
Celkem 558 1 274 1 832

Podpora ČR pro odminování

Česká republika opakovaně finančně podpořila odminování Bosny a Hercegoviny realizované prostřednictvím mezinárodní nevládní organizace ITF Enhancing Human Security (International Trust Fund). ČR v letech 2002 až 2018 přispěla do International Trust Fundu na odminovací aktivity v jihovýchodní Evropě částkou 1,43 mil. USD.[6]

V prostoru odpovědnosti českého praporu IFOR došlo postupně k odminování míst budoucích základen a cest využívaných pro pěší a mobilní hlídky. Odminovány musely být také prostory, kde ženisté opravovali mosty, aby po nich mohla projíždět těžká vojenská technika. V průběhu roku 1996 zde bylo odminováno 61 minových polí, což představovalo 1714 protipěchotních min a 84 protitankových min. (Tato čísla patrně zahrnují i Chorvatsko).[7]

Ministerstvo vnitra ČR implementovalo projekt na odminování vodních ploch a toků.[6][8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Bosnia and Herzegovina | MAG [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Igor Spaic. Bosnia 'Failing to Meet Landmine Removal Target'. Balkan Insight. 4 April 2017. Dostupné online [cit. 22 November 2018]. 
  3. ↑ Living with landmines in Bosnia and Herzegovina [online]. 2017-12-04. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Landmine & Cluster Munition Monitor | Country Profiles | Bosnia and Herzegovina | 2012 | Casualties and Victim Assistance [online]. 2015-06-16 [cit. 2024-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-16. 
  5. ↑ European Union Force in BiH - Mines Information Coordination Cell (MICC) [online]. [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b MZV: Č. rozvojová spolupráce v BaH, brožura, pdf
  7. ↑ IFOR - mírová operace, 1995 - 1996, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko
  8. ↑ Kvůli výbuchům min umírá v Bosně každý rok zhruba třicet lidí, 2012

Související články

Externí odkazy

Zdroj