Miloš Hrazdíra

Miloš Hrazdíra
Osobní informace
Datum narození 23. listopadu 1945
Místo narození Žďárná
Datum úmrtí 25. ledna 1990 (ve věku 44 let)
Místo úmrtí Brno
Děti Michal Hrazdíra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Hrazdíra (23. listopadu 1945 Žďárná – 25. ledna 1990 Brno) byl československý reprezentant v silniční cyklistice.

Odchovanec Favoritu Brno, 16 let jezdec Dukly Brno.[1]

Závodní kariéra, úspěchy, život

Na kole začal jezdit od 14 let. První úspěchy měl v cyklokrosu, po vyléčení zraněné nohy pokračoval v Dukle Brno u trenéra Františka Jursy. Dosáhl výborných výsledků v mnoha etapových i jednorázových závodech: mj. zvítězil třikrát v závodě Okolo Slovenska (v letech 1967, 1968, 1974), dvakrát v závodě Bohemia (1969 a 1972) a jednou i v závodě Okolo Irska; na Tour de l'Avenir skončil v roce 1967 šestý a v roce 1976 druhý. Účastnil se také několika Závodů míru (mj. v roce 1974 3. a 1976 6. v klasifikaci jednotlivců, v klasifikaci družstev druhé a dvakrát třetí místo). Byl celkem osminásobným mistrem republiky, v roce 1982 se stal jako první v historii mistrem republiky na silnici ve všech třech disciplínách – v závodě jednotlivců, v časovce jednotlivců i v závodě družstev (s Jiřím Boháčem, Michalem Klasou a Miroslavem Sýkorou - tým Dukla Brno II).[2] Celkem vyhrál přes 40 významných závodů.

V roce 1977 měl těžký pád na brněnském velodromu, při kterém utrpěl zlomeninu spánkové kosti a další zranění, jeho sportovní dráhu to však neukončilo.

Pro jeho závodní kariéru byly charakteristické mimořádné tréninkové dávky (za dvacet sezón najel asi 480 tisíc kilometrů[1], zarputilost - a také časté konflikty s funkcionáři, trenéry, rozhodčími nebo novináři; mj. byl trestán i zastavením závodní činnosti a vyloučením z reprezentace[1]. "Všem od plic říkal, co si myslí. ... V těch bitvách říkal věci, které se obyčejně neříkají. Do malérů proto lezl až příliš často."[3]

Jeho život předčasně ve věku 44 let ukončil několikátý z řady infarktů.[4] Pohřben je v Troubsku (Brno-venkov).[5]

Byl ženatý (manželka Eva *1949), otcem dvou synů, kteří byli také závodníky v cyklistice, a dcery Evy (*1969), provdané Křížové. Starší syn Milan (*1973) se pod jeho vedením stal členem juniorské Dukly Brno. Mladší Michal (*1977) slavil v cyklistice také značné úspěchy,[5] startoval na olympiádě v roce 2004.[6]

Ocenění

Jeho jméno nese od roku 2001 ulice Hrazdírova v Brně-Bosonohách, kde v domě, který si s pomocí bratra a otce postavil, žil.[7]

V roce 2016 se stal in memoriam nositelem Ceny Jihomoravského kraje za přínos v oblasti sportu.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Půlstoletí na vítězných galuskách: jubileum Dukly Brno 1957-2007. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2007. 117 s. ISBN 978-80-7278-422-6. S. 35. 
  2. ↑ Půlstoletí na vítězných galuskách: jubileum Dukly Brno 1957-2007. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2007. 117 s. ISBN 978-80-7278-422-6. S. 72. 
  3. ↑ ŽURMAN, Zdeněk. Furiant: Životní příběh Miloše Hrazdíry. Brno: Luckyboy, 1991. 125 s. ISBN 80-900282-1-7. S. 18–19. 
  4. ↑ CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Praha: Český svaz cyklistiky, 2014. 216 s. ISBN 978-80-260-5626-3. S. 154. 
  5. ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ U otcova hrobu zapálil Hrazdíra svíčku [online]. idnes.cz [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ VE SLAVKOVĚ BYLY PŘEDÁNY CENY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. LETOS JE ZÍSKALO 26 OSOBNOSTÍ [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŽURMAN, Zdeněk. Furiant: Životní příběh Miloše Hrazdíry. Brno: Luckyboy, 1991. 125 s. ISBN 80-900282-1-7. S čb. fotografiemi. 
  • CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Úvod Marian Štetina, prezident ČSC. Praha: Český svaz cyklistiky, 2014. 216 s. ISBN 978-80-260-5626-3. S. 120, 154, 185. S množstvím fotografií od historie po současnost, přehledem závodníků a dalších osobností, klubů a významných výsledků a obsáhlým přehledem literatury. 

Externí odkazy

Zdroj