Miloš Doležal

Mgr. Miloš Doležal
Miloš Doležal (2015)
Miloš Doležal (2015)
Narození 1. července 1970 (53 let)
Háj u Ledče nad Sázavou, Československo
Povolání básník, spisovatel, publicista
Národnost česká
Stát ČeskoČesko Česko
Alma mater Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (1988–1992)
Žánr dokumentaristika
Témata totalitní režimy 20. století
Ocenění Skleněná medaile Kraje Vysočina (2014)
Stříbrná medaile předsedy Senátu (2023)
Manžel(ka) Jana Doležalová-Franková (do 2021)
Příbuzní Hana Franková (manželčina sestra)[1]
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přednáška Miloše Doležala o Josefu Toufarovi v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod - https://www.muzeumhb.cz/

Miloš Doležal (* 1. července 1970, Háj u Ledče nad Sázavou[2]) je český básník, spisovatel a publicista.

Životopis

Vystudoval obor nakladatelství na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (1988–1992).[3] Je bývalým redaktorem Perspektiv (1991–1993), s nimiž často spolupracuje, a redaktorem Českého rozhlasu Praha. Je autorem a spoluautorem řady rozhlasových pořadů a dokumentů zabývajících se druhou světovou válkou a komunistickým terorem v Československu.[2]

Připravil k vydání memoáry Antonína Bradny Zaradoval jsem se. Jeho biografie Jako bychom dnes zemřít měli, pojednávající o životě a smrti faráře Josefa Toufara, získala v anketě Lidových novin v roce 2012 ocenění Kniha roku.

Úmrtí manželky Jany v roce 2021 reflektoval v básnické sbírce Jana bude brzy sbírat lipový květ.[4]. Sbírka získala v Magnesia Litera nejvyšší ocenění - kniha roku 2022.

Dílo

Knihy rozhovorů

  • Cesty božím (ne)časem. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2003. 181 s. Rozhovory. ISBN 80-7192-820-8.
  • Prosil jsem a přiletěla moucha. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2004. 159 s. Rozhovory. ISBN 80-7192-906-9. (Autor hovoří s vlastenci plk. Petrem Urubou, Ferdinandem Höferem, genmjr. Rudolfem Krzákem, Mons. Josefem Veselým, P. Martinem Víchem, Vincencem Koutníkem, Alfonsem Bradatschem, Aloisem Denemarekem, Mons. Karlem Fořtem, Ludvíkem Stehlíkem a prof. Jaroslavem Kadlecem, kteří se přes životní zkoušky a totalitní nástrahy 20. století nepřestávají ptát po smyslu života a stvoření.)
  • Proti zlému krompáč a lopata. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2006. 195 s. Rozhovory. ISBN 80-7195-005-X. (Třetí pokračování rozhovorů s osobnostmi české společnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření.)

Básnické sbírky

  • Miloš Doležal v kostele v Číhošti při výkladu o Josefu Toufarovi
    Podivice (1995)
  • Obec (1996)
  • Les (1998)
  • Sansepolcro (2004) s výtvarným doprovodem Jiřího Štourače
  • Bodla stínu do hrudního koše: črty z krabatiny (2009), cyklus veršů a básní v próze
  • Čas dýmu (2013)
  • Ezechiel v kopřivách (2014)
  • Maso se stává slovem: (jedenáct básní pro JT) (2021)
  • Jana bude brzy sbírat lipový květ (2022)
  • Trnem rejnoka: Výbor z poesie 1995 – 2022 (2023)

Fejetony

  • České feferony aneb Dojmy, chutě, potulky a uslyšení (2000)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Slovník české literatury po roce 1945. Dostupné online. [cit. 2024-01-03]
  2. ↑ a b Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  3. ↑ HRUŠKA, Petr a kol. V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha: Academia, 2008, s. 687.
  4. ↑ https://echo24.cz/a/HyycF/zpravy-domaci-panorma-magnesia-litera
  5. ↑ BROTHÁNKOVÁ, Monika. Nejkrásnější knihou Vysočiny jsou Příběhy brodských domů [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-10-14 [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-23. 

Externí odkazy

Zdroj