Milan Hrala

prof. PhDr. Milan Hrala, DrSc.
Narození 13. května 1931
Humpolec
Úmrtí 13. července 2015 (ve věku 84 let)
Česká Třebová
Povolání vysokoškolský učitel, spisovatel, filolog, překladatel, literární historik, učitel a rusista
Stát ČeskoČesko Česko
Alma mater Univerzita Karlova
Témata rusistika, ruská literatura a překlad
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Hrala (13. května 1931 Humpolec – 13. července 2015 Česká Třebová) byl český vysokoškolský pedagog, rusista, překladatel z ruštiny a profesor ruské literatury.[1]

Kariéra v oboru

Milan Hrala v roce 1950 maturitní zkouškou ukončil studium na gymnáziu v Humpolci.[2] Pokračoval studiem oborů ruština a čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium ukončil v roce 1955 a v tomtéž roce zahájil své pedagogické působení na stejné fakultě – nejprve jako lektor jazyků a asistent Slovanského semináře (1955–1958), pak jako odborný asistent na katedře rusistiky (1958–1966), jako docent ruské literatury (1966–1983) na katedře rusistiky a na katedře tlumočnictví a překladatelství a od roku 1983 jako profesor dějin ruské a sovětské literatury na katedře tlumočnictví a překladatelství (později Ústavu translatologie). Překládal především odbornou literaturu.

Teorie překladu

K teorii překladu přispěl např. publikacemi Současnost uměleckého překladu (Praha: Československý spisovatel, 1987. 74 S.), Kapitoly z dějin českého překladu (Praha: Karolinum, 2002. 272 S.).

Publikované překlady

  • Strelnikov, Boris Georgijevič: Amerika zleva i zprava, 1972
  • Východiska a cíle. Metodologické problémy sovětské literární vědy, výbor studií, 1974
  • Solovjev, Leonid Vasiljevič: Nasreddinova dobrodružství, 1975
  • Nikolskij, Sergej Vasiljevič: Fantastika a satira v díle Karla Čapka, 1978

Odkazy

Reference

  1. ↑ HRALA, Milan, Prof. PhDr. DrSc. | KDO JE KDO v české slavistice. www.slaviste.cz [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ Milan Hrala. www.databaze-prekladu.cz [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj