Milan Hašek

Prof. MUDr. Milan Hašek, DrSc.
Narození 4. října 1925
Praha
Úmrtí 14. listopadu 1984 (ve věku 59 let)
Praha
Povolání lékař
Ocenění Cena Emila von Behringa (1968)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Hašek (4. října 1925 Praha – 14. listopadu 1984 tamtéž) byl český biolog, lékař a imunolog, v letech 1961–1970 ředitel Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV.

Život a dílo

Po maturitě na gymnáziu v Pardubicích studoval na Karlově univerzitě medicínu a zároveň biologii, kterou však musel opustit. Promoval na Lékařské fakultě UK v Praze, do roku 1961 pracoval v Biologickém ústavu ČSAV. Podílel se na založení Ústavu experimentální biologie a genetiky, jehož se stal prvním ředitelem. Od roku 1970 pracoval v Ústavu molekulární genetiky. Počátkem 50. let byl Hašek zastáncem mičurinské biologie, postupně však toto stanovisko opustil a věnoval se hlavně otázkám imunitních reakcí při transplantacích.

Roku 1953 objevil mechanismus získané imunologické snášenlivosti – fetální parabiózy vůči cizím tkáním, nezávisle na siru P. Medawarovi, který za to byl se spolupracovníky roku 1960 vyznamenán Nobelovou cenou. Hašek propojil krevní oběhy dvou slepičích zárodků a zjistil, že vylíhlá kuřata se imunologicky snášela. Později se Hašek zabýval transplantační a nádorovou imunitou a mechanismy virové onkogeneze.[1] Byl také autorem řady vysokoškolských i středoškolských učebnic.

Je autorem publikace Mendelismus-morganismus ve vztahu k socialistické vědě vydané v roce 1951, ve které označil Mendelovy zákony dědičnosti za klaristické a tendenční. Naopak v ní vyzdvihuje úsilí tehdejších sovětských vědců a kvality mičurinské biologie. [2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. libri.cz [online]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04. 
  2. ↑ HAŠEK, Milan. Mendelismus-morganismus ve vztahu k socialistické vědě. 1.. vyd. Praha: Osvěta, 1951. 26 s. 

Literatura

  • M. Hašek, Buněčné a molekulární základy specifické imunity. Praha: Academia 1988

Externí odkazy

Zdroj