Mihule potoční

Jak číst taxoboxMihule potoční
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Nadtřída kruhoústí (Cyclostomata)
Třída mihule (Cephalaspidomorphi)
Řád mihulotvární (Petromyzontiformes)
Čeleď mihulovití (Petromyzontidae)
Rod mihule (Lampetra)
Bonnaterre, 1788
Binomické jméno
Lampetra planeri
(Bloch, 1784)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mihule potoční (Lampetra planeri) je v Česku kriticky ohrožený druh mihule z nadtřídy kruhoústí.

Popis

Úhořovité tělo je zakončené kruhovitými ústy. Za hlavou se nachází 7 žaberních štěrbin. V zadní části těla je ploutevní lem. Hřbet je tmavý, boky žlutavé a břicho stříbřité. Mihule potoční dorůstá délky až 20 cm.

Výskyt

Obývá především potoky a menší řeky. Vyskytuje se ve Francii, Itálii, na Britských ostrovech a v úmořích Severního a Baltského moře.

EVL Kraj Kód lokality
Bedřichovský potok Jihočeský CZ0313092
BystřinaLužní potok Karlovarský CZ 0413177
České Švýcarsko Ústecký CZ0424031
Dědina u Dobrušky Královéhradecký CZ0523007
Horní Morava Olomoucký CZ0713374
Choustníkovo Hradiště – Kocbeřský potok Královéhradecký CZ0525579327
Losinský potok Středočeský kraj CZ0213042
Luční potok Liberecký CZ0513254
Metuje a Dřevíč Královéhradecký CZ 0523280
Moravice Moravskoslezský CZ0813456
Niva Nemanického potoka Plzeňský CZ0324026
Obecnický potok Středočeský CZ0213817
Octárna Středočeský CZ0213818
Olše Moravskoslezský CZ0813516
Ostružná Plzeňský CZ0323824
Radbuza Plzeňský CZ0323165
Smolenská luka Olomoucký
Střela Karlovarský CZ0413194
Svitávka Liberecký CZ 0513509
Šumava Jihočeský a Plzeňský CZ0314024
Tichá Orlice Pardubický CZ0533314
Údolí Chrudimky Pardubický CZ0533301
Vlašimská Blanice Středočeský CZ0213009

Potrava

Larvy mihule potoční se živí detritem a organickými usazeninami v písčitých náplavech, které obývá. Během vývoje v dospělce zakrňuje trávicí trakt, a proto dospělec potravu nepřijímá.

Rozmnožování

Tření probíhá od března do června. Samice v tomto období klade na štěrkové dno asi 1500 jiker.[2] Z nich se líhnou larvyminohy. Ty se zahrabávají do bahna, kde žijí 3–5 let. Na podzim před třením dochází k vývoji v dospělce.

Zajímavost z historie

Mihule byly známy jako kulinářská delikatesa. Jistým způsobem vstoupily do evropských, resp. anglických dějin – poprvé, když se pokrmem z dušených mihulí udusil v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž by po sobě zanechal legitimního mužského potomka; o anglickou korunu pak sváděli dlouhá léta vyčerpávající boje Jindřichova dcera Matylda a jeho synovec (syn jeho sestry) Štěpán III. z Blois. Vleklý spor ukončila až smrt Štěpánova syna Eustacha, který v roce 1153 zemřel stejným způsobem jako král Jindřich; anglickým králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. Fritz Terofal, Claus Militz: Sladkovodní ryby. Ikar Praha spol. s r. o., Praha 1997, 1. vydání, ISBN 80-7202-140-0

Externí odkazy

Zdroj