Mihály Babits

Mihály Babits
Narození 26. listopadu 1883
Szekszárd
Úmrtí 4. srpna 1941 (ve věku 57 let)
Budapešť
Příčina úmrtí rakovina hrtanu
Místo pohřbení Hřbitov Kerepesi
Povolání básník, spisovatel, překladatel, esperantista a literární historik
Alma mater Cisterciácké gymnázium v Budapešti (do 1901)
Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti
Témata Maďarská literatura a maďarská poezie
Manžel(ka) Ilona Tanner
multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mihály Babits (26. listopad 1883, Szekszárd - 4. srpen 1941, Budapešť) byl maďarský básník, prozaik, esejista a překladatel.

Biografie

Vystudoval maďarskou a klasickou literaturu na univerzitě v Budapešti a pak učil na různých venkovských gymnáziích. Za první světové války musel pro své pacifistické názory ze školství odejít a plně se věnoval literatuře. Patřil k literárnímu okruhu, který publikoval v časopise Nyugat (Západ, založen 1908). Babits byl jeho redaktorem od roku 1929. Do okruhu patřili i Endre Ady, Zsigmond Móricz a Dezső Kosztolányi.

Svou první sbírku poezie vydal v roce 1909. Babitsova poezie byla intelektuální, obtížně srozumitelná a introspektivní, zejména v jeho raném období. Později obrátil svou pozornost k aktuálním sociálním problémům. Psal i prózu, nejvíce je ceněn román Halálfiai (Děti smrti, 1927), sympatizující obraz rozpadající se střední třídy. Do maďarštiny přeložil hry Sofoklovy a Shakespearovy, Danteho Božskou komedii, středověké latinské hymny i některé texty Goetheho.[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Zdroj