Michel Platini

Michel Platini
Michel Platini v roce 2010
Michel Platini v roce 2010
Osobní informace
Celé jméno Michel François Platini
Datum narození 21. června 1955 (68 let)
Místo narození Jœuf, FrancieFrancie Francie
Výška 1.78 m (5 ft 10 in)
Přezdívka Platoche, Le Roi
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Mládežnické kluby
1966–1972 Francie AS Joeuf
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1972–1979
1979–1982
1982–1987
Celkem
Francie AS Nancy
Francie Saint-Étienne
Itálie Juventus
181 0(98)
104 0(58)
147 0(68)
432 (224)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1976–1987 Francie Francie 072 0(41)
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
1988–1992 Francie Francie
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Bronzová medaile MS 1986 Francie
Mistrovství Evropy ve fotbale
Zlatá medaile ME 1984 Francie
Pohár vítězů pohárů
Zlatá medaile 1983/1984 Juventus FC
PMEZ
Zlatá medaile 1984/1985 Juventus FC
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1984 Juventus FC
Interkontinentální pohár
Zlatá medaile 1985 Juventus FC
1. francouzská fotbalová liga
Zlatá medaile 1980/1981 AS Saint-Étienne
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1983/1984 Juventus FC
Zlatá medaile 1985/1986 Juventus FC
Další informace
Děti Laurent Platini
Marine Platiniová
Rodiče Aldo Platini
Podpis Michel Platini – podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Platini (* 21. června, 1955, Jœuf, Francie) je bývalý francouzský fotbalista a fotbalový funkcionář. Je často považován za jednoho z nejlepších fotbalistů všech dob.[zdroj?!] V letech 2007 až 2016 byl předsedou UEFA. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[1]

Michel Platini, Rafał Dutkiewicz, Grzegorz Lato (Vratislav, 2009).

Klubová kariéra

Michel Platini v Juventusu v Interkontinentálním poháru (1985)

Začínal hrát ve francouzském klubu Nancy, poté přestoupil do AS Saint-Étienne, kde získal ligový titul v roce 1981.

V roce 1982 přestoupil do italského Juventusu, kde zaznamenal 68 gólů v 147 ligových zápasech jako záložník. Tomuto klubu pomohl vyhrát dva ligové tituly, italský pohár, PMEZ a Pohár vítězů pohárů. V letech 1983–1985 získal Zlatý míč pro nejlepšího evropského fotbalistu.[2]

Reprezentace

Vedl také francouzský národní tým, jako kapitán na Mistrovství Evropy v roce 1984, kde se stal nejlepším střelcem turnaje s 9 góly.

Kariéra

Funkcionář a zákaz činnosti

V roce 2007 byl zvolen předsedou UEFA.

V prosinci 2015 etická komise FIFA udělila Platinimu zákaz činnost ve fotbale po dobu 8 let a pokutu 80 tisíc švýcarských franků za korupci. Platini v roce 2011 převzal bez dokladů 2 miliony švýcarských franků za údajnou poradenskou činnost od předsedy FIFA Seppa Blattera.[3] Platini se odvolal, Mezinárodní sportovní arbitráž v Lausanne ale jako poslední instance trest pouze snížila na čtyřletý zákaz působení ve fotbale. Po vyhlášení jejího verdiktu Platini na svou funkci předsedy UEFA rezignoval.[4]

Zajímavost

Vyznamenání

  • rytíř Řádu čestné legie – Francie, 29. dubna 1985[5]
  • důstojník Národního řádu za zásluhy – Francie, 3. prosince 1994[6]
  • důstojník Řádu čestné legie – Francie, 13. července 1998[5]
  • Řád slávy – Ázerbájdžán, 2007 – za služby pro rozvoj a rozšíření mezinárodních vztahů ázerbájdžánského fotbalu[7]
  • Řád cti – Moldavsko, 2009[8]
  • Řád cti – Arménie, 2010 – za posílení spolupráce v oblasti sportu v Arménii a za významnou pomoc při rozvoji mládežnického fotbalu v Arménii[9]
  • Řád za zásluhy I. třídy – Ukrajina, 21. června 2012 – za významný osobní přínos k rozvoji a popularizaci fotbalového hnutí na Ukrajině[10]

Odkazy

Reference

  1. Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
  2. European Footballer of the Year (Ballon d'Or), RSSSF.com, cit. 25. 3. 2013 (anglicky)
  3. Platini i Blatter mají zakázané působení ve fotbale na 8 let
  4. Platinimu snížili trest na čtyři roky. Pak rezignoval na post šéfa UEFA Zdroj: http://fotbal.idnes.cz/platini-castecne-uspel-s-odvolanim-trestu-fj0-/fot_reprez.aspx?c=A160509_111528_fot_reprez_par [online]. iDNES.cz, 2016-05-09 [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. 
  5. a b {{{typ}}} č. {{{číslo}}}, Décret du 13 juillet 1998 portant promotion et nomination. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.
  6. {{{typ}}} č. {{{číslo}}}, Décret du 3 décembre 1994 portant promotion et nomination. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.
  7. Мишель Платини награжден орденом «Шохрат». Day.Az [online]. 2007-10-17 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (rusky) 
  8. Мишеля Платини наградили в Молдавии Орденом почета. sport-express.ru [online]. 2009-03-05 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Новости-ARMENIA Today-Президент Армении наградил Мишеля Платини Орденом Почета. armtoday.info [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02. 
  10. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №409/2012. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (ua) 

Externí odkazy

Zdroj