Michel Chasles

Michel Chasles
Michel Chasles
Rodné jméno	Floréal Chasles
Narození	15. listopadu 1793 nebo 1793; Épernon
Úmrtí	18. prosince 1880 nebo 1880 (ve věku 86–87 let); Paříž
Místo pohřbení	Saint Chéron Cemetery
Alma mater	Polytechnická škola (od 1812); Lyceum Ludvíka Velikého
Povolání	matematik, historik matematiky, fyzik, vysokoškolský učitel a geometr
Zaměstnavatel	Pařížská univerzita
Ocenění	zahraniční člen Královské společnosti (1854); Copleyho medaile (1865); společník Americké akademie umění a věd; komandér Řádu čestné legie; 72 jmen na Eiffelově věži
Rodiče	Charles-Henri Chasles
Příbuzní	Adelphe Chasles (sourozenec); Philarète Chasles (bratranec); Pierre Jacques Chasles (strýc); Émile Chasles (druhý bratranec)
Funkce	prezident (Francouzská akademie věd; 1860); prezident Francouzské matematické společnosti (1873)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Chasles (15. listopad 1793, Épernon – 8. prosinec 1880, Paříž) byl francouzský matematik a geometr, který nezávisle na Jakobovi Steinerovi položil základy moderní projektivní geometrie.^[2]

Život

Roku 1812 začal studovat Polytechnickou školu v Paříži (École polytechnique). Studium přerušil a roku 1814 se zúčastnil vojenské obrany Paříže. Poté se vrátil na školu. Po složených zkouškách měl nastoupit vojenskou dráhu u ženistů v Metách, ale nakonec se rozhodl pokračovat ve studiu geometrie. Roku 1841 se stal profesorem geodézie a mechaniky na Polytechnické škole a roku 1846 profesorem na Sorbonně, kde začal vést právě zřízenou katedru vyšší geometrie. Uznávaným začal být zejména od roku 1837, kdy vydal knihu Aperçu historique sur l'origine et le développement des méthodes en géométrie. Později došla uznání jeho studie o kuželosečkách, rozvinul tzv. metodu charakteristik, psal o konstrukci algebraických křivek, zvláště křivek 3. stupně, přišel s vlastní teorií unikursalních křivek či definoval tzv. korespondenční princip.

Eduard Weyr v nekrologu, jež vyšel v Časopise pro pěstování mathematiky a fysiky roku 1881, ho hodnotil takto: „Četnými pojednáními, jichž velká část uložena ve zprávách pařížské akademie, zasáhl Chasles do geometrie spůsobem tak vydatným, že jméno jeho s pokrokem této vědy ve všech takřka částech její nerozlučně spojeno. Však geometrickou methodou nejen o geometrii, ale i o jiných oborech pouhé a upotřebené mathematiky se skvělým úspěchem pojednával a svými úvahami, již do nejširších kruhů vnikly, obohatil počet integrální, kinematiku a theorii attrakce.“^[3]

Byl též známý tím, že se stal obětí podvodu, když za 200 000 franků nakoupil rozličné padělané dopisy historických osobností, mimo jiné Máří Magdaleny Lazarovi či Kleopatry Césarovi.^[4]