Michail Odarčenko
PhDr. Michail Odarčenko, CSc. | |
---|---|
Narození | 29. května 1955 (70 let) |
Občanství | Česká republika |
Povolání | básník, překladatel, scenárista, rádce a manažer |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Michail Odarčenko (* 29. května 1955) je český spisovatel a poradce v oblasti podnikání a řízení. Je autorem veřejných projevů a publikací z oblasti literární vědy, umění a veřejné správy, též odborných překladů, filmových scénářů, poezie, prózy a písňových textů.[1][2]
Veřejná činnost
Od 90. let působil na Magistrátu hlavního města Prahy jako poradce primátora. Na této pozici spolupracoval se šesti polistopadovými primátory, spolupráci ukončil v roce 2007 za Pavla Béma. Zde měl na starosti mimo jiné územní plánování a památkářství. Věnoval například problematice graffiti, jako lektor se účastnil řady přednášek či televizních besed a také se podílel na novele trestního zákona, která v roce 2001 překvalifikovala sprejerství na trestný čin. Zároveň ale prosazoval vymezení ploch pro legální díla. V 90. letech také zasedal v představenstvu Pražské paroplavební společnosti, v letech 1999 až 2007 byl místopředsedou správní rady Nadačního fondu Brána jazyka pootevřená.[3] V roce 2011 se neúspěšně ucházel o funkci ředitele Národní galerie.[4] V roce 2014 poskytoval poradenství Andreji Babišovi.[5]
V roce 2016 moderoval slavností odhalení pomníku Františka Josefa I. v Pohledi, které organizoval Spolek pro obnovu českého království.[6] Pro české monarchisty také napsal novou sloku Rakouské císařské hymny.[7][8]
Publikační činnost
Za svou kariéru publikoval několik desítek literárněvědných studií a popularizačních statí, odborných překladů či článků a rozhovorů s osobnostmi veřejného života. Mezi jeho díla patří i básnické sbírky Láska přes eSeMeS (2015) a I cu suzu cu a jiné písně (2020). Je spoluautorem monografie 100 let českého sportu: 1918–2018 (2018), jež doznala několika dotisků a obdržela prestižní cenu Miroslava Ivanova za literaturu faktu. Rovněž se podílel na kompendiu Historický vývoj státní regulatoriky v oblasti sportu v České republice od roku 1918 (2021) a na projektu 100 let české státnosti ve Středočeském kraji, v jehož rámci vydal obsáhlou encyklopedie se stejnojmenným názvem (2018). Napsal předmluvu k monografii Praha mosty spojená (2020) a je spoluautorem největšího česko-slovenského encyklopedického projektu Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu, Rodinné stříbro a Zlatý poklad. Odarčenkovy statě jsou publikovány v řadě odborných časopisů (Slavia, Literární měsíčník, Moderní obec, Veřejná správa, Ruský jazyk a literatura, Nová rusistika, Slavica litteraria aj.).[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Michail Odarčenko, 1955-. Knihovny.cz [online]. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Odarčenko, Michail, 1955-. library.upol.cz [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, 2024-05-30 [cit. 2025-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČT24. Vizitky uchazečů o funkci generálního ředitele NG. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ V čele Národní galerie stane ekonom Rösel. Deník.cz. 2011-05-16. Dostupné online [cit. 2025-01-30].
- ↑ Babišovi pomáhal na financích bývalý Bémův poradce. Aktuálně.cz [online]. 2014-08-18 [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ SAADOUNI, Štěpánka. V Pohledi odhalili památník Františka Josefa I.. Havlíčkobrodský deník. 2016-08-21. Dostupné online [cit. 2025-01-30].
- ↑ Nová sloka císařské hymny [online]. Spolek pro obnovu Českého království [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Michail Odarčenko. www.epocha.cz [online]. Nakladatelství EPOCHA s.r.o. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.