Michail Mišustin

Michail Vladimirovič Mišustin
Michail Mišustin (2022)
Michail Mišustin (2022)
12. předseda vlády Ruské federace
Úřadující
Ve funkci od:
16. ledna 2020
Prezident Vladimir Putin
Předchůdce Dmitrij Medveděv
Narození 3. března 1966 (57 let)
Lobňa
Choť Vladlena Jurjevna Mišustinová
Rodiče Vladimir Moisejevič Mišustin a Luiza Michajlovna Mišustinová
Děti 3
Příbuzní Natalia Stenina (sourozenec)
Sídlo Lobňa (1966–1980) a Moskva (od 1980)
Alma mater Moskevská státní technologická univerzita STANKIN (do 1989)
Moskevská státní technologická univerzita STANKIN (do 1992)
Ruská akademie národohospodářství a státní služby
Profese ekonom, politik, spisovatel literatury faktu, státní úředník a inženýr
Ocenění Řád cti (2012)
čestné uznání prezidenta Ruské federace (2013)
Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2015)
Řád sv. Serafima Sarovského (2019)
Order of the Star of Italy
… více na Wikidatech
Podpis Michail Vladimirovič Mišustin, podpis
Webová stránka government.ru
Commons Mikhail Mishustin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michail Vladimirovič Mišustin (* 3. března 1966 Moskva) je ruský ekonom a politik, od ledna 2020 předseda vlády Ruska, když nahradil Dmitrije Medveděva. Ve státní správě působil v letech 2010–2020 jako ředitel Federální daňové služby. Pod jeho vedením úřad prošel digitalizací daňového systému, jež omezila daňové úniky, a zaveden byl online přístup k informacím z tržeb.[1]

Život a kariéra

Jeho otec Vladimir Mojšejevič, narozený v Polocku v Bělorusku, měl židovské předky.[2] V roce 1989 dokončil studium systémového inženýrství na Moskevském institutu obráběcích strojů a v roce 1992 zde absolvoval postgraduální studium. Pak pracoval jako ředitel laboratoře a působil také v neziskovém sektoru.

V roce 1998 nastoupil do ruské státní správy. Nejdřív působil ve Federální daňové službě, později v strukturách jiných ministerstev a státních agentur. Zejména v oblasti výběru daní dosáhl několika úspěchů – podařilo se mu například dokončit elektronizaci a propojení ruské daňové infrastruktury. Jiná státní agentura pod jeho vedením realizovala komplexní ocenění půdy v celé Ruské federaci, což umožnilo zavedení pozemkové daně v zemi.

V roce 2008 dobrovolně opustil státní službu a vstoupil do soukromé sféry. Nejvýznamnějším se stal jeho post v investiční skupině UFG Asset Management, v níž dva roky působil jako řídící partner skupiny. V roce 2010 se vrátil do veřejné sféry a stanul v čele Federální daňové služby, která pod jeho vedením a s využitím analytických metod zefektivnila výběr daní, zefektivnila daňové kontroly, zpřísnila boj proti neoprávněnému vracení DPH a i nadále elektronizovala svůj chod a služby občanům, včetně zavedení komplexního systému elektronické evidence tržeb.[3]

Po odstoupení vlády Dmitrije Medveděva v lednu 2020[pozn. 1] jej prezident Vladimir Putin dne 15. ledna navrhl do funkce ruského premiéra.[4] Hned následujícího dne byl schválen Státní dumou (podpořili jej všichni poslanci kromě komunistických, kteří se zdrželi) a prezidentem jmenován do funkce.[7][8] Brzy po jeho nástupu do funkce se objevila podezření týkající se značného majetku jeho manželky a hodnoty jeho moskevských nemovitostí, na která upozornil zejména opoziční aktivista Alexej Navalnyj;[8][9][10] Mišustin na obvinění odpověděl, že po návratu do státní služby v roce 2010 svůj majetek a své finanční aktivity v souladu s ruskými zákony převedl na svoji ženu.[11]

K jeho zálibám patří například lední hokej, obnovování pravoslavných chrámů nebo skládání častušek.[3] Dne 30. dubna 2020 byl pozitivně testován na nemoc covid-19.[12]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Odstoupení vlády bylo nečekané a tento krok Mišustinova předchůdce ve funkci premiéra byl obecně hodnocen jako překvapivý a související s tradičním projevem o stavu země prezidenta Putina, v němž ohlásil rozsáhlé ústavní změny politického systému Ruské fererace.[4][5][6]

Reference

  1. ↑ KUBÁTOVÁ, Eliška. ‚Efektivní manažer, ale politický outsider.‘ Kdo je muž, kterého si Putin vybral do čela ruské vlády?. iROZHLAS§ [online]. 2020-01-16 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Отец нового российского премьера родился в Полоцке?. Euroradio [online]. 2020-01-17 [cit. 2020-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-18. (rusky) 
  3. ↑ a b VLACH, Tomáš. Nový ruský premiér není ‚pan nikdo’. Mišustina si Putin oblíbil i kvůli tamní EET. Lidovky.cz [online]. 2020-01-18 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Ruská vláda končí. Putin navrhl jako nového premiéra šéfa daňového úřadu. iDNES.cz [online]. 2020-01-15 [cit. 2020-01-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rusko jsme my. Putin pronesl poselství o stavu země, chce změnit ústavu. iDNES.cz [online]. 2020-01-16 [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ruská vláda nečekaně rezignovala. Medveděv řekl, že chce Putinovi uvolnit prostor ke změně ústavy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-15 [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Mišustin je ruským premiérem. Pro Putinova kandidáta zvedla ruku většina poslanců Státní dumy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-16 [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b ROTH, Andrew. Putin critics ask how his PM choice acquired expensive properties. The Guardian [online]. 2020-01-16 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ HORÁK, David. Kde vzala Mišustinova manželka 800 milionů rublů, ptá se nového premiéra opozičník Navalnyj. Forum24.cz [online]. 2020-01-16 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ Russian PM Mishustin and Family Own $45M in Moscow Real Estate – Navalny. The Moscow Times [online]. 2020-01-29 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Премьер-министр как консервативный инвестор. Kommersant.ru [online]. 2020-01-19 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (rusky) 
  12. ↑ Ruský premiér Mišustin se nakazil koronavirem, vládu přebírá místopředseda Belousov. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-30 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj