Michael Zochow

Michael Zochow
Rodné jméno Michal Zochovický
Narození 7. srpna 1954
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 24. března 1992 (ve věku 37 let)
Berlín, NěmeckoNěmecko Německo
Příčina úmrtí talasémie (komplikace při AIDS)
Povolání scenárista a dramaturg
Manžel(ka) Radmila Klimová (1981–1992)
Ocenění Cena Gerharta Hauptmanna (1990)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michael Zochow (rodným jménem Michal Zochovický; 7. srpna 1954 Praha – 24. března 1992 Berlín) byl česko-švýcarský spisovatel, dramaturg, autor rozhlasových her a scenárista.

Život a kariéra

Jeho matkou byla Edita Weinbergerová, jež byla dočasně provdaná za jinak neznámého pana Zochovického (oba byli židovského původu), jehož otcem byl Ervin Munk.[1] Strávil prvních 14 let života v Praze a po skončení Pražského jara v roce 1968 emigroval s matkou přes Rakousko do Švýcarska, kde se usadili v Curychu. Navštěvoval literární gymnázium Zürichberg při kantonální škole Rämibühl a brzy se naučil německy.

Ještě před dokončením studia v roce 1974 napsal pohádky, povídky, básně a osm divadelních her. V letech 1974–1976 pracoval jako redaktor v nakladatelství C. J. Bucher Verlag v Lucernu. V letech 1975–1978 pracoval jako novinář v Luzerner Neueste Nachrichten a jako redaktor Schaffhauser Nachrichten v oblasti kultury s vlastní stránkou.

V roce 1976 zahájil vysokoškolská studia germanistiky, žurnalistiky a divadelní vědy, v nichž později pokračoval v Berlíně, avšak nedokončil je. V roce 1979 získal švýcarské občanství.

Na přelomu let 1979 a 1980 se přestěhoval do Berlína-Schönebergu, kde se usadil jako spisovatel na volné noze a až do své smrti pracoval jako asistent pokladny v berlínských kinech Broadway a Yorck.

V roce 1981 se oženil s Radmilou Klimovou a změnil si jméno na Michael Zochow. Pracoval jako dramaturg pro Felixe Pradera, například pro jeho inscenaci Liebelei v Schauspiel Köln v roce 1984. V roce 1986 ho Prader představil širšímu publiku světovou premiérou inscenace Die Reise zum Mond v Theater am Turm.

Ve své debutové hře Sterns Stunden (1981) se před přeživšími Židy v New Yorku odehrávají skutečné scény z koncentračního tábora Osvětim. Dramatická pohádka Kambek, která měla premiéru ve Staatstheater Stuttgart v roce 1987, se odehrává na archeologických vykopávkách v Sýrii, kde jsou vzkříšeni Joseph Goebbels a jeho dcera a Josef Mengele. Hra Traiskirchen se odehrává v uprchlickém táboře Traiskirchen, přijímacím středisku pro české emigranty. V roce 1991 byl s hrou Traiskirchen pozván na 16. divadelní festival v Mülheimu.

V roce 1986 napsal s režisérem Ursem Eggerem scénář k videofilmu Motten im Licht a sám si zahrál roli Friedericha. Pro herečku Ortrud Beginnen napsal jedenáct písní, které s dalšími texty předvedla v programu Ich bin eine verführerische Frau ve Stuttgartu a na několikaletém turné.

V důsledku AIDS onemocněl talasémií a od roku 1991 trpěl každé tři až čtyři dny velmi vysokými horečkami, které se mu dařilo tlumit léky.

Dílo

Divadelní hry

  • Der Blumengarten (před 1971)
  • Wer hat den Längsten? (1974/75)
  • Das Glockenspiel im schwarzen Palast (1974)
  • Die Einweihung des öffentlichen Waisenhauses (1976)
  • Eine Blutwurst für King Kong (1978)
  • Schlag mich, peitsch mich, süsser Löwe (1978)
  • Stück ohne Titel (1979)
  • Liebe Spielen (1979/80)
  • Die letzte Hoffnung (Libretto, 1976)
  • Sterns Stunden (1984)
  • Aus böhmischen Dörfern (80. léta 20. století)
  • Die Reise zum Mond (1986)
  • Zwischen dem Kuss und Wiedersehen (1987/88)
  • Kambek (UA 1987)
  • Ein Neger mit Gazelle (UA 1990)
  • Traiskirchen (1988, UA 1990)
  • Drei Sterne über dem Baldachin (UA 1991)
  • Die Engel von Hollywood (dramaturgie 1989/90)
  • Im Schatten der Büsche (1991/92, fragment rukopisu)

Rozhlasové hry

  • 1987: verze Zwischen dem Kuss und Wiedersehen pro Radio DRS, režie Katja Früh, s předmluvou Zochowa.
  • 1987: verze Drei Sterne über dem Baldachin pro Radio DRS, režie Katja Früh

Povídky

  • Frühe Erzählungen (1971–1974)
  • Märchen (1972)
  • Kurzerzählungen (1974–1975)
  • Vier Erzählungen (1985–1988)

Básně

  • Dreizehn Gedichte (před 1975)
  • Frühe Gedichte (1973)
  • Nächtliche Beleuchtung (1971–1973)
  • Mit den Höschen (1974/75)
  • Lieder u. Gedichte aus Die Engel von Hollywood (1991)
  • Elf Lieder (1991)

Ocenění

  • 1988: stipendium Berlínské dílny divadelních spisovatelů
  • 1990: Cena Gerharta Hauptmanna za jednoaktovku Traiskirchen
  • 1991: Weltiho cena města Bernu za Drei Sterne über dem Baldachin

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Zochow na německé Wikipedii.

  1. ↑ Archivní kopie na Internet Archive. (PDF; 83 kB)

Literatura

  • Brigitte Marschall: Michael Zochow. Dostupné z: Andreas Kotte (vydavatel): Theaterlexikon der Schweiz. Band 3, Chronos, Zürich 2005, ISBN 3-0340-0715-9, S. 2151 f.
  • C. Bernd Sucher (vydavatel): Theaterlexikon. Autoren, Regisseure, Schauspieler, Dramaturgen, Bühnenbildner, Kritiker. Von Christine Dössel und Marietta Piekenbrock unter Mitwirkung von Jean-Claude Kuner und C. Bernd Sucher. 2. Auflage. Deutscher Taschenbuch-Verlag, München 1999, ISBN 3-423-03322-3, S. 793 f.

Externí odkazy

Zdroj