Michael Greis

Michael Greis
Michael Greis při SP v roce 2009 v norském Trondheimu
Michael Greis při SP v roce 2009 v norském Trondheimu
Přezdívka Michi[1]
Datum narození 18. srpna 1976 (47 let)
Místo narození Füssen, SRN
Stát Německo
Výška 177 cm
Hmotnost 72 kg
Sportovní informace
Sport biatlon
Klub SK Nesselwang
Lyže Madshus
Ukončení kariéry 5. prosince 2012
Světový pohár v biatlonu
Debut 28. února 2001
Nejlepší umístění 1. místo (2006/07)
Počet výher 21 (11 individuálních)
Stupně vítězů 64 (34 individuální)
Velký glóbus 1 (2006/07)
Malý glóbus 4 (3x vytrvalostní závod: 2004/2005, 2005/2006, 2008/2009 a 1x sprint: 2006/07)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry 3 – 0 – 0
Mistrovství světa 3 – 3 – 6
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. února 2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Biatlon na ZOH
zlato 2006 Turín vytrvalostní závod
zlato 2006 Turín štafeta
zlato 2006 Turín hromadný start
Piktogram biatlonu Mistrovství světa v biatlonu
zlato 2004 Oberhof štafeta
stříbro 2005 Hochfilzen vytrvalostní závod
bronz 2005 Chanty-Mansijsk smíšená štafeta
zlato 2007 Antholz hromadný start
stříbro 2007 Antholz vytrvalostní závod
bronz 2007 Antholz štafeta
zlato 2008 Östersund smíšená štafeta
bronz 2008 Östersund štafeta
bronz 2009 Pchjongčchang smíšená štafeta
bronz 2009 Pchjongčchang štafeta
stříbro 2011 Chanty-Mansijsk smíšená štafeta
bronz 2012 Ruhpolding štafeta

Michael Greis (* 18. srpna 1976, Füssen, SRN, dnes Německo) je bývalý německý biatlonista, trojnásobný olympijský vítěz, trojnásobný mistr světa a vítěz celkového hodnocení světového poháru. Od 17. května 2019 je hlavním trenérem polského ženského týmu v biatlonu.

Kariéra

Greisovou první velkou akcí v biatlonu byly zimní olympijské hry v Salt Lake City v roce 2002, kde skončil 15. ve sprintu a 16. ve stíhacím závodě.

Poprvé se výrazněji prosadil na domácím mistrovství světa 2004 v Oberhofu, kde zvítězil s německou štafetou. Na mistrovství světa 2005 v rakouském Hochfilzenu vybojoval svojí první individuálním medaili, když skončil druhý ve vytrvalostním závodě. Tehdy nestačil jen na Čecha Romana Dostála. Ve stejném roce pak získal v ruském Chanty-Mansijsku bronzové medaile se smíšenou štafetou.

Na zimních olympijských hrách 2006 v Turíně vybojoval hned tři zlaté medaile: ve vytrvalostním závodě, v závodě s hromadným startem a štafetě. Stal se tak nejúspěšnějším biatlonistou her a také první osobou, které se na jedněch olympijských hrách podařilo získat tři zlaté medaile. Posléze ho však na stejných hrách dorovnali korejští rychlobruslaři Jin Sun-ju a Ahn Hjun Soo. Díky úspěchu byl sportovními novináři v Německu jmenován sportovcem roku za rok 2006.[2]

V sezóně 2006/07 opanoval celkové hodnocení světového poháru. Greis v této sezóně zvítězil v jednom závodě a celkově stál osmkrát na stupních vítězů. Navíc vyhrál i celkové hodnocení sprintu. Na mistrovství světa 2007 v italské Anterselvě si pak zajistil tři cenné kovy. Nejprve získal stříbrnou medaili ve vytrvalostním závodě, posléze vybojoval zlato v závodě s hromadným startem a s německou štafetou skončil třetí.

V sezóně 2007/08 se dařilo Greisovi dostávat na stupně vítězů pravidelně. Ve třech závodech zvítězil a třikrát skončil na 2. a také na 3. místě. Na mistrovství světa 2008 ve švédském Östersundu se neúčastnil sprintu a stíhačky ve snaze, aby byl oporou jak pro mužskou štafetu, tak i smíšenou štafetu. To se nakonec potvrdilo a i díky jeho výkonům získal s mužskou štafetou bronzové medaile a se smíšenou štafetou dokázal celý závod opanovat.

Před sezónou 2008/09 měl Greis vážné neshody s německým trenérem mužů Frankem Ullrichem.[3] Důvodem bylo Ullrichovo autoritativní vedení týmu, které se Greisovi nelíbilo. Proto se rozhodl odejít z mužské skupiny a trénovat se sám. I po odchodu si udržel docela solidní výkon po celý rok, s dalšími dvěma vítězstvími ve světovém poháru a bronzovou medailí na mistrovství světa 2009 v Jižní Koreji.

V celkovém hodnocení světového poháru zvítězil v sezóně 2006/07. Čtyřikrát také zvítězil v celkovém hodnocení jednotlivých disciplín. Ve světovém poháru dokázal zvítězit ve 21 závodech, z toho 11 bylo individuálních.

Výsledky

Olympijské hry a Mistrovství světa

Sezóna D Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT Věk
2001/02 ZOH USA Salt Lake City 15. 16. – – – – 25,5
2002/03 MS Rusko Chanty-Mansijsk 29. DNS – – – – 26,6
2003/04 MS Německo Oberhof 5. 9. 21. – 1. – 27,5
2004/05 MS Rakousko Hochfilzen 6. 5. 10. 2. 6. – 28,6
Rusko Chanty-Mansijsk[p. 1] – – – – – 3. 28,6
2005/06 ZOH Itálie Turín 33. 8. 1. 1. 1. – 29,5
2006/07 MS Itálie Anterselva 19. 12. 1. 2. 3. 5. 30,5
2007/08 MS Švédsko Östersund – – 13. 36. 3. 1. 31,5
2008/09 MS Jižní Korea Pchjongčchang 7. 13. DNF 19. 3. 3. 32,5
2009/10 ZOH Kanada Vancouver 21. 5. 10. 10. 5. – 33,5
2010/11 MS Rusko Chanty-Mansijsk 9. 11. 20. 7. 7. 2. 34,6
2011/12 MS Německo Ruhpolding 26. 23. 22. 11. 3. – 35,6

Pozn. body za umístění z mistrovství světa či olympijských her se počítaly do světového poháru

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Smíšená štafeta se jela jako součást světového poháru 2009/10 v ruském Chanty-Mansijsku. Závod byl jedinou soutěží na mistrovství světa, neboť nebyl zahrnut do programu olympijských her ve Vancouveru.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Greis na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Other Given Names. Mezinárodní biatlonová unie [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ V Sportler des Jahres 2006: Schneekönige und Fußballhelden vorn
  3. ↑ Deutsche Biathleten vor Weltcup weiter uneins. spox.com [online]. 2008-10-30 [cit. 2015-02-21]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj