Miass (řeka)
| Miass | |
|---|---|
 Řeka severně od Čeljabinsku
| |
| Základní informace | |
| Délka toku | 658 km |
| Plocha povodí | 21 800 km² |
| Průměrný průtok | (24 km od ústí) 15,4 m³/s |
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
|
Uraltau 54°46′19,92″ s. š., 59°37′26,04″ v. d. | |
| Ústí | |
| do řeky Iseť 56°5′39,31″ s. š., 64°29′59,98″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Baškortostán, Čeljabinská, Kurganská oblast)
| |
| Úmoří, povodí | |
| Severní ledový oceán, Karské moře, Ob, Irtyš, Tobol, Iseť | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miass (rusky Миасс) je řeka v Baškirské republice, v Čeljabinské a v Kurganské oblasti v Rusku. Je 658 km dlouhá.[1]Povodí má rozlohu 21 800 km².[1]
Průběh toku
Pramení na východních svazích hřbetu Uraltau. Teče na sever podél západního úpatí Ilmenského hřbetu a níže po Zauralské a Západosibiřské rovině. Ústí zprava do řeky Iseť (povodí Irtyše).
Vodní režim
Zdroj vody je převážně sněhový. Kulminace stavu vody je v dubnu až v květnu. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 24 km od ústí činí 15,4 m³/s. Zamrzá na konci října až v listopadu a rozmrzá v dubnu.
Průměrné měsíční průtoky řeky ve stanici Kargapole v letech 1936 až 1989:[2]
Využití
Odtok je regulovaný řadou nevelkých přehrad, z nichž největší je Argazinská. Voda se využívá na zásobování průmyslových podniků. Na řece leží města Miass a Čeljabinsk.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Registr vodních toků Ruské federace – Miass [online]. [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ UNESCO - Miass at Kargapole [online]. [cit. 2018-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2003-09-03. (anglicky)
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Миасс“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miass na Wikimedia Commons
