Mezinárodní síť pro eliminaci znečištění

Mezinárodní síť pro eliminaci znečištění
Vznik 1998
Sídlo Göteborg, Švédsko
Oficiální web ipen.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní síť pro eliminaci znečištění (anglicky International Pollutants Elimination Network, zkráceně IPEN) (dříve International POPs Elimination Network)[1][2] je celosvětová síť nevládních organizací, které se věnují společnému cíli eliminace znečišťujících látek, jako jsou například rtuť a olovo v životním prostředí a ve výrobcích, perzistentní organické látky (POPs), chemické látky narušující endokrinní systém a další toxické látky.[1] Síť vznikla v roce 1998.[3][4]

IPEN se skládá z nevládních organizací veřejného zájmu, které podporují společnou platformu pro globální odstranění POPs prostřednictvím Stockholmské úmluvy[1][5], pracují na ovlivnění implementace Rotterdamské a Basilejské úmluvy a také Minamatské úmluvy o rtuti. IPEN sdružil více než 600 nevládních organizací ve více než 120 zemích, které spolupracují na odstranění toxických znečišťujících látek, a to rychle, ale sociálně spravedlivě. Toto poslání zahrnuje dosažení takového stavu ve světě, ve kterém jsou všechny chemické látky vyráběny a používány způsoby, které eliminují významné nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí, a kde POPs a chemické látky vyvolávající opodstatněné obavy již neznečišťují místní a globální prostředí.[6][7]

Česká republika

Program Toxické látky a odpady spolku Arnika je koordinačním centrem sítě IPEN pro střední, východní a západní Evropu.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c BUCCINI, John. The Development of a Global Treaty on Persistent Organic Pollutants (POPs). Berlin, Heidelberg: Springer (The Handbook of Environmental Chemistry). Dostupné online. ISBN 978-3-540-47932-1. DOI 10.1007/10751132_2. S. 13–30. (anglicky) 
  2. ↑ New Name Better Reflects Breadth of IPEN's Work. ipen.org [online]. 2019-11-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ WEXLER, Philip; KOLK, Jan van der; MOHAPATRA, Asish. Chemicals, Environment, Health: A Global Management Perspective. 1. vyd. Boca Raton, London, New York: CRC Press, 2011. 810 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4200-8470-2. (anglicky) Google-Books-ID: QgbLBQAAQBAJ. 
  4. ↑ SCHMIDT, C W. Spheres of influence: no POPS. Persistent organic pollutants.. Environmental Health Perspectives. 1999-01, roč. 107, čís. 1, s. A24-A25. Dostupné online [cit. 2023-10-09]. ISSN 0091-6765. DOI 10.1289/ehp.107-1566311. PMID 9876117. (anglicky) 
  5. ↑ SCHAFER, Kristin. Governments Celebrate POPs Treaty and Target New Chemicals - ProQuest. www.proquest.com [online]. August 2005 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ About IPEN. ipen.org [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ ASTANINA, Lydia. The role of public organisations in realisation of Stockholm Convention on POPs and other important processes of chemical safety. In: Impact of Pollution on Animal Products. SpringerLink. Roč. 2008, s. XV-XX. Dostupné online [cit. 2023-10-09]. (anglicky) 
  8. ↑ THE SIGRID RAUSING TRUST. Grantee Profile: Arnika – Toxics and Waste Programme [online]. 2021-07-01 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj